Text 208
vana-latās tarava ātmani viṣṇuṁ
vyañjayantya iva puṣpa-phalāḍhyāḥ
praṇata-bhāra-viṭapā madhu-dhārāḥ
prema-hṛṣṭa-tanavo vavṛṣuḥ sma
vana-latāḥ – byliny a rostliny; taravaḥ – stromy; ātmani – v Nejvyšší Duši; viṣṇum – Nejvyšší Osobnost Božství; vyañjayantyaḥ – projevuje; iva – jako; puṣpa-phala-āḍhyāḥ – plné ovoce a kvĕtů; praṇata-bhāra – sklonĕné kvůli tomu, jak byly přetížené; viṭapāḥ – stromy; madhu-dhārāḥ – proudy medu; prema-hṛṣṭa – inspirované láskou k Bohu; tanavaḥ – jejichž tĕla; vavṛṣuḥ – neustále sesílaly; sma – zajisté.
„ ,Byliny, popínavé rostliny i stromy byly z extatické lásky ke Kṛṣṇovi plné ovoce a kvĕtů, až se přetížené klanĕly k zemi. Byly inspirované tak hlubokou láskou ke Kṛṣṇovi, že neustále ronily proudy medu. Tak vidĕly gopī všechny vrindávanské lesy.̀ “
Toto je verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.35.9). Vysvĕtlení se nachází v Madhya-līle 8.276.