Text 250
vyādha tumi, jīva māra — ‘alpa’ aparādha tomāra
kadarthanā diyā māra’ — e pāpa ‘apāra’
vyādha tumi – jsi lovec; jīva māra – tvojí prací je zabíjet zvířata; alpa – malý; aparādha – přečin; tomāra – tvůj; kadarthanā diyā – zbytečnĕ jim působit bolest; māra' – když zabíjíš; e pāpa apāra – tento hřích je bez konce.
„Nārada Muni pokračoval: ,Můj drahý lovče, tvou prací je zabíjet zvířata, což u tebe není velký přečin. Pokud jim však vĕdomĕ působíš zbytečnou bolest tím, že je zabíjíš jen napůl, pácháš tak velké hříchy.̀ “
Toto je další dobrá rada pro ty, kdo zabíjejí zvířata. V lidské společnosti vždycky budou lidé, kteří zabíjejí a jedí zvířata, protože ménĕ civilizovaní lidé jsou na jedení masa zvyklí. Ve védské civilizaci je pojídačům masa doporučeno zvíře zabít pro bohyni Kālī nebo podobného poloboha. To je proto, aby se zvířatům nepůsobila zbytečná bolest, jak se to dĕje na jatkách. Při bali-dānĕ, obĕti polobohu, je doporučeno proříznout zvířeti krk jediným řezem. To se musí odehrát v noci, kdy nesvítí mĕsíc, a ryčení zvířete v okamžiku zabití nesmí nikdo slyšet. Existuje i mnoho dalších omezení. Zabíjení je dovoleno pouze jednou za mĕsíc a ten, kdo zvíře zabije, musí v příštím životĕ trpĕt stejnou bolestí. Dnes již takzvaní civilizovaní lidé neobĕtují zvířata zbožným nebo rituálním způsobem božstvům. Otevřenĕ každý den zabíjejí zvířata po tisících jen pro uspokojení jazyka. Celý svĕt proto trpí tolika způsoby. Politici zbytečnĕ vyhlašují války a podle přísných přírodních zákonů dochází mezi národy k masakrům.
prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate
„Zmatená duše si pod vlivem tří kvalit hmotné přírody myslí, že je konatelem činností, které ve skutečnosti vykonávají tři kvality hmotné přírody.“ (Gītā 3.27) Zákony prakṛti neboli přírody jsou neúprosné. Nikdo by si nemĕl myslet, že může zabíjet zvířata a vyhnout se následkům. Takto nikdo v bezpečí nebude. Nārada Muni zde říká, že zabíjení zvířat je přečin, a to zvláštĕ tehdy, když se jim působí zbytečná bolest. Tĕm, kdo jedí maso a zabíjejí zvířata, se doporučuje nekupovat maso z jatek. Mohou jednou za mĕsíc uctít bohyni Kālī, zabít nĕjaké ménĕ důležité zvíře a sníst ho. Přečinu se však človĕk dopouští i při následování tohoto postupu.