Text 280
eta anna nā pāṭhāo, kichu kārya nāi
sabe dui-janāra yogya bhakṣya-mātra cāi”
eta anna – tolik jídla; nā pāṭhāo – nemusíš posílat; kichu kārya nāi – není tolik třeba; sabe – pouze; dui-janāra – pro dvĕ osoby; yogya – nutné; bhakṣya-mātra – potraviny; cāi – chceme.
„Bývalý lovec řekl: ,Neposílej prosím tolik obilí. Stačí, když pošleš množství dostatečné pro dva lidi, ne víc.̀ “
Bývalý lovec chtĕl jídlo pouze pro dvĕ osoby, ne víc. Vaiṣṇava si nepotřebuje dĕlat zásoby jídla na další den. Mĕl by přijmout obilí jen na jeden den, a druhý den zase záviset na Pánovĕ milosti. To je pokyn Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Když Jeho osobní služebník Govinda nĕkdy schoval zásobu harītakī (myrobalánu), Śrī Caitanya Mahāprabhu ho pokáral slovy: „Proč schováváš zásoby na zítřek?“ Śrīla Rūpa Gosvāmī a další svou obživu dennĕ žebrali od domu k domu a nikdy se nesnažili ve svém āśramu schovávat jídlo na další den. Nemĕli bychom kalkulovat hmotným způsobem a myslet si: „Lepší bude mít zásoby na týden. Proč Pánu přidĕlávat starosti s každodenním zásobováním?“ Musíme být přesvĕdčeni, že nás Pán zaopatří každý den. Není potřeba schovávat jídlo na druhý den.