Text 94
catur-vidhā bhajante māṁ
janāḥ sukṛtino ’rjuna
ārto jijñāsur arthārthī
jñānī ca bharatarṣabha
catuḥ-vidhāḥ – čtyři druhy; bhajante – uctívají; mām – Mĕ; janāḥ – osoby; sukṛtinaḥ – ti, kdo se řídí zásadami lidského života neboli usmĕrňujícími zásadami varen a āśramů; arjuna – ó Arjuno; ārtaḥ – trpící; jijñāsuḥ – zvídavý; artha-arthī – ten, kdo potřebuje peníze; jñānī – ten, kdo rozvíjí poznání; ca – také; bharata-ṛṣabha – ó nejlepší z Bharatovy dynastie.
„ ,Ó nejlepší z Bharatovců (Arjuno), čtyři druhy zbožných lidí Mi oddanĕ slouží – trpící, toužící po bohatství, zvídavý a ten, kdo hledá poznání Absolutního.̀ “
Toto je citát z Bhagavad-gīty (7.16). V tomto verši je velmi důležité slovo sukṛtinaḥ. Su znamená „příznivé“ a kṛtī znamená „záslužné“ nebo „usmĕrnĕné“. Pokud človĕk nenásleduje usmĕrňující zásady zbožného života, jeho lidský život se neliší od zvířecího. Zbožný život znamená následovat zásady varen a āśramů. Ve Viṣṇu Purāṇĕ se uvádí:
varṇāśramācāravatā
puruṣeṇa paraḥ pumān
viṣṇur ārādhyate panthā
nānyat tat-toṣa-kāraṇam
Z hlediska zbožného života se společnost dĕlí do čtyř společenských skupin – brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra – a do čtyř duchovních stavů – brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyās. Stejnĕ jako dostává človĕk vzdĕlání, aby se mohl stát inženýrem, doktorem nebo právníkem, musí být veden k tomu, aby se stal brāhmaṇou, kṣatriyou, vaiśyou a śūdrou. Ti, kdo prošli náležitou přípravou, mohou být považováni za lidské bytosti. Pokud človĕk není společensky a duchovnĕ vzdĕláván, neboli je nevzdĕlaný a nedisciplinovaný, jeho život je na zvířecí úrovni. U zvířat duchovní pokrok nepřipadá v úvahu. Duchovního života lze dosáhnout správnou výchovou – buď následováním zásad varen a āśramů, nebo přímou výchovou ve škole bhakti způsoby śravaṇaṁ kīrtaṇaṁ viṣṇoḥ smaraṇaṁ pāda-sevanam / arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ sakhyam ātma-nivedanam. Bez výchovy človĕk nemůže být sukṛtī neboli příznivý. Kṛṣṇa v tomto verši říká, že se na Nĕho lidé obracejí, když trpí, potřebují peníze nebo když opravdu chtĕjí poznat Nejvyšší Bytost čili původní zdroj všeho. Nĕkteří se na Nĕho obracejí, protože chtĕjí rozvíjet poznání o Absolutní Pravdĕ, a jiní když trpí, jako oddaný Gajendra. Další jsou zvídaví, jako velcí mudrci vedení Śaunakou, a jiní chtĕjí peníze, jako Dhruva Mahārāja. Śukadeva Gosvāmī se na Pána obrátil, když rozvíjel poznání. Všechny tyto velké osobnosti tak začaly vykonávat oddanou službu Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi.