Text 149
dharmaḥ projjhita-kaitavo ’tra paramo nirmatsarāṇāṁ satāṁ
vedyaṁ vāstavam atra vastu śiva-daṁ tāpa-trayonmūlanam
śrīmad-bhāgavate mahā-muni-kṛte kiṁ vā parair īśvaraḥ
sadyo hṛdy avarudhyate ’tra kṛtibhiḥ śuśrūṣubhis tat-kṣaṇāt
dharmaḥ – zbožnost; projjhita – zcela zavržena; kaitavaḥ – s ploduchtivým zámĕrem; atra – zde; paramaḥ – nejvyšší; nirmatsarāṇām – se stoprocentnĕ čistým srdcem; satām – oddaných; vedyam – má být chápána; vāstavam – skutečná; atra – zde; vastu – podstata; śiva-dam – dávající dobro; tāpa-traya – trojího utrpení; unmūlanam – jež způsobuje vymýcení; śrīmat – překrásné; bhāgavate – v této Bhāgavata Purāṇĕ; mahā-muni – velkým mudrcem (Vyāsadevou); kṛte – sestavené; kim – co; vā – skutečnĕ; paraiḥ – s jinými; īśvaraḥ – Nejvyšší Pán; sadyaḥ – okamžitĕ; hṛdi – v srdci; avarudhyate – je uvĕznĕn; atra – zde; kṛtibhiḥ – zbožnými lidmi; śuśrūṣubhiḥ – toužícími naslouchat; tat-kṣaṇāt – neprodlenĕ.
„ ,Tato Bhāgavata Purāṇa zcela odmítá veškeré hmotnĕ motivované zbožné činnosti a předkládá tu nejvyšší pravdu, kterou mohou pochopit oddaní zcela čistého srdce. Touto nejvyšší pravdou je realita, jež je pro dobro všech odlišena od iluze. Tato pravda vykořeňuje trojí utrpení. Tento překrásný Bhāgavatam, sestavený velkým mudrcem Vyāsadevou (v jeho zralosti), sám o sobĕ stačí k realizaci Boha. K čemu je tedy třeba nĕjaké jiné písmo? Jakmile nĕkdo pozornĕ a s pokorou naslouchá poselství Bhāgavatamu, toto zušlechťování poznání spoutá Nejvyššího Pána v jeho srdci.̀ “
Toto je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (1.1.2). Viz Ādi-līlā 1.91.