Text 264
jīva nistārite prabhu bhramilā deśe-deśe
āpane āsvādi’ bhakti karilā prakāśe
jīva nistārite – aby osvobodil všechny pokleslé duše; prabhu – Śrī Caitanya Mahāprabhu; bhramilā – putoval; deśe-deśe – v různých zemích; āpane – osobnĕ; āsvādi' – vychutnávající si; bhakti – oddanou službu; karilā – činil; prakāśe – šíření.
Pán putoval z jedné zemĕ do druhé, aby osvobodil všechny pokleslé duše. Sám si vychutnával transcendentální blaženost oddané služby a zároveň všude šířil učení oddanosti.
Śrī Caitanya Mahāprabhu putoval po různých oblastech Indie, aby osobnĕ po celé zemi rozšířil učení bhakti. Sám si také tyto transcendentální činnosti vychutnával. Svým příkladem ukázal, jak by se mĕli oddaní chovat – mĕli by šířit učení o oddané službĕ. Pán svým oddaným zvláštĕ řekl, aby všem Indům přikázali šířit toto poselství po celém svĕtĕ, protože tehdy Pán do ostatních částí svĕta nemohl jít osobnĕ. Proto ohlednĕ této vĕci zanechal dva pokyny:
bhārata-bhūmite haila manuṣya-janma yāra
janma sārthaka kari' kara para-upakāra
„Všichni Indové by mĕli s vážností přijmout učení Śrī Caitanyi Mahāprabhua a dovést své životy k dokonalosti přijetím procesu oddané služby. Poté, co dovedou své vlastní životy k dokonalosti, by mĕli toto poselství šířit po celém svĕtĕ ve prospĕch všech lidských bytostí (para-upakāra).“ (Caitanya-caritāmṛta Ādi-līlā 9.41) Konání dobra druhým, para-upakāra, je pro vaiṣṇavu zvlášť důležité. To byl i zájem Prahlāda Mahārāje. Nechtĕl získat osvobození sám, ale chtĕl osvobodit všechny pokleslé duše, které nemají poznání o bhakti a zneužívají svoji inteligenci pro dočasný prospĕch hmotného tĕla. Śrī Caitanya Mahāprabhu také chtĕl, aby se Jeho mise šířila po celém svĕtĕ.
pṛthivīte āche yata nagarādi grāma
sarvatra pracāra haibe mora nāma
„V každém mĕstĕ a vesnici bude slyšet zpívání Mého jména.“ (Caitanya-bhāgavata, Antya 4.126)
Po vzoru Śrī Caitanyi Mahāprabhua se tedy snažíme šířit Jeho poselství po celém svĕtĕ a Jeho milostí berou lidé toto hnutí velmi vážnĕ. Naše knihy jsou ve velkém distribuovány v západních zemích, zvláštĕ v Americe a Evropĕ. V tĕchto zemích oceňují hodnotu hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy dokonce i církevní řády a jsou připraveny se s ním spojit pro dosažení nejvyššího dobra společnosti. Následovníci Śrī Caitanyi Mahāprabhua by proto mĕli vzít toto hnutí vážnĕ a šířit je po celém svĕtĕ od vesnice k vesnici a od mĕsta k mĕstu, jak to dĕlal sám Śrī Caitanya Mahāprabhu.