Text 137
prema dekhi’ sevaka kahe ha-iyā vismita
kṛṣṇa ye iṅhāra vaśa, — haya yathocita
prema dekhi' – když vidĕl extázi Mādhavendry Purīho; sevaka – knĕz; kahe – řekl; ha-iyā – jsoucí; vismita – užaslý; kṛṣṇa – Pán Kṛṣṇa; ye – že; iṅhāra – jemu; vaśa – zavázaný; haya – je; yathocita – vhodné.
Když knĕz vidĕl u Mādhavendry Purīho tyto příznaky láskyplné extáze, žasl. Pochopil, proč je mu Kṛṣṇa tak zavázaný, a bylo mu jasné, že Kṛṣṇův čin byl na místĕ.
Oddaný si dokáže Kṛṣṇu dokonale podrobit. To je vysvĕtleno ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.14.3): ajita jito 'py asi tais tri-lokyām. Kṛṣṇu nemůže nikdy nikdo přemoci, ale oddaný Ho přemůže svou oddanou službou. V Brahma-saṁhitĕ (5.33) je řečeno: vedeṣu durlabham adurlabham ātma-bhaktau. Kṛṣṇu nelze poznat pouhým čtením védské literatury. I když je celá védská literatura určena pro poznání Kṛṣṇy, nelze Ho poznat, aniž bychom Ho milovali. Vedle čtení védské literatury (svādhyāya) je tedy také třeba se zamĕstnat oddaným uctíváním Božstva (arcana-vidhi). Tyto dvĕ činnosti provádĕné společnĕ pak u oddaného prohloubí transcendentální pochopení oddané služby. Śravaṇādi śuddha-citte karaye udaya (Caitanya-caritāmṛta Madhya 22.107). Láska k Bohu dříme v srdci každého a pouhým následováním předepsané metody oddané služby se probudí. Svĕtští hlupáci, kteří o Kṛṣṇovi jen čtou, se však mylnĕ domnívají, že je nemrava nebo zločinec.