Text 77
yadyapi gopāla saba anna-vyañjana khāila
tāṅra hasta-sparśe punaḥ temani ha-ila
yadyapi – i když; gopāla – Pán Gopāla; saba – všechnu; anna-vyañjana – rýži, dál a zeleninu; khāila – snĕdl; tāṅra – Jeho; hasta – rukou; sparśe – díky doteku; punaḥ – znovu; temani – stejnĕ jako předtím; ha-ila – stalo se.
Śrī Gopāla sice snĕdl vše, co se Mu obĕtovalo, ale díky doteku Jeho transcendentální ruky ničeho neubylo.
Ateisté nemohou pochopit, jak může Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, v podobĕ Božstva sníst veškeré jídlo, které Mu oddaní obĕtují. V Bhagavad-gītĕ (9.26) Kṛṣṇa říká:
patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ
yo me bhaktyā prayacchati
tad ahaṁ bhakty-upahṛtam
aśnāmi prayatātmanaḥ
„Když Mi nĕkdo obĕtuje s láskou a oddaností lístek, kvĕtinu, ovoce nebo vodu, přijmu to.“ Pán je pūrṇa neboli úplný, a proto sní vše, co Mu Jeho oddaní nabídnou. Díky doteku Jeho transcendentální ruky však veškeré jídlo zůstane, jak bylo předtím. Co se zmĕní, je jeho kvalita. Před obĕtováním bylo jídlo nĕčím jiným než po obĕtování, kterým získá transcendentální kvalitu. A jelikož je Pán pūrṇa, zůstává stejný, i když se nají. Pūrṇasya pūrṇam ādāya pūrṇam evāvaśiṣyate. Jídlo obĕtované Kṛṣṇovi je kvalitativnĕ stejnĕ dobré jako Kṛṣṇa. A protože Kṛṣṇa je avyaya, nezničitelný, zůstává i jídlo, které jedl, jak bylo předtím, jelikož se od Nĕho neliší.
Kṛṣṇa může navíc jíst kterýmkoliv ze svých transcendentálních smyslů. Může jídlo sníst pouhým pohledem nebo dotekem. Nikdo by si také nemĕl myslet, že Kṛṣṇa jídlo potřebuje. Nedostane hlad jako obyčejná lidská bytost, ale jen se tak tváří, a tehdy může sníst cokoliv bez ohledu na množství. Filosofii, která vysvĕtluje Kṛṣṇovo jedení, můžeme pochopit našimi transcendentálními smysly. Kṛṣṇovy činnosti, jména, podoby, vlastnosti, zábavy a doprovod můžeme znát, když jsou naše smysly očištĕné stálým vykonáváním oddané služby Pánu.
ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ
„Nikdo nemůže Kṛṣṇu poznat pomocí tupých hmotných smyslů. Oddaným se však vyjeví, protože je spokojený s jejich transcendentální oddanou službou.“ (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234) Oddaní Kṛṣṇu znají skrze zjevení. Žádný svĕtský učenec nemůže pochopit Kṛṣṇu a Jeho zábavy svým bádáním bez oddanosti.