Text 95
vraja-vāsī lokera kṛṣṇe sahaja pirīti
gopālera sahaja-prīti vraja-vāsi-prati
vraja-vāsī – obyvatelé Vrindávanu (Vradžabhúmi); lokera – lidí; kṛṣṇe – k Pánu Śrī Kṛṣṇovi; sahaja – přirozená; pirīti – láska; gopālera – Pána Śrī Gopāla; sahaja – přirozená; prīti – láska; vraja-vāsi-prati – k obyvatelům Vradžabhúmi.
Ideálním místem k praktikování vĕdomí Kṛṣṇy je Vradžabhúmi neboli Vrindávan, kde mají lidé přirozený sklon milovat Kṛṣṇu a Kṛṣṇa přirozenĕ miluje je.
V Bhagavad-gītĕ (4.11) se říká: ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham. Mezi Nejvyšším Pánem Kṛṣṇou a Jeho oddanými probíhá vzájemná spolupráce. Čím více oddaný Kṛṣṇu upřímnĕ miluje, tím více to Kṛṣṇa opĕtuje, a to až do takové míry, že vysoce pokročilý oddaný může mluvit s Kṛṣṇou tváří v tvář. To Kṛṣṇa potvrzuje v Bhagavad-gītĕ (10.10):
teṣāṁ satata-yuktānāṁ
bhajatāṁ prīti-pūrvakam
dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ
yena mām upayānti te
„Tĕm, kdo Mi neustále s láskou slouží, dávám poznání, se kterým ke Mnĕ mohou dospĕt.“ Skutečným posláním lidského života je poznat Kṛṣṇu a vrátit se domů, zpátky k Bohu. Ten, kdo se upřímnĕ vĕnuje službĕ Pánu s láskou a vírou, může s Kṛṣṇou mluvit a získat pokyny, díky kterým se může rychle vrátit domů, zpátky k Bohu. Dnes je mnoho učenců, kteří se zastávají vĕdy o náboženství a kteří mají nĕjaké pojetí Nejvyšší Osobnosti Božství, ale náboženství bez praktické realizace Nejvyšší Osobnosti Božství žádným náboženstvím není. Śrīmad-Bhāgavatam to popisuje jako určitý druh podvodu. Náboženství znamená řídit se pokyny Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství. Není-li človĕk způsobilý s Ním mluvit a učit se od Nĕho, jak může chápat zásady náboženství? Bez vĕdomí Kṛṣṇy jsou řeči o náboženství či náboženských prožitcích jen zbytečnou ztrátou času.