Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura shrnuje tuto šestou kapitolu ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi takto: Śrī Caitanya Mahāprabhu okamžitĕ po vstupu do Jagannāthova chrámu omdlel a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Ho vzal k sobĕ domů. Mezitím se Gopīnātha Ācārya, švagr Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi, potkal s Mukundou Dattou a hovořil s ním o tom, jak Caitanya Mahāprabhu přijal sannyās, a o Jeho cestĕ do Džagannáth Purí. Když se lidé dozvĕdĕli, že Śrī Caitanya Mahāprabhu omdlel a byl odnesen do domu Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi, hrnuli se tam, aby se na Nĕj mohli podívat. Śrīla Nityānanda Prabhu pak s dalšími oddanými navštívil Jagannāthův chrám, a když přišli do domu Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi, Śrī Caitanya Mahāprabhu znovu nabyl vnĕjšího vĕdomí. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya všechny přivítal a s velkou péčí rozdával mahā-prasādam. Poté se se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem seznámil a zařídil Mu ubytování v domĕ své tety. Jeho švagr Gopīnātha Ācārya prohlásil, že Pán Caitanya Mahāprabhu je samotný Kṛṣṇa, ale Sārvabhauma Bhaṭṭācārya ani jeho četní žáci to nemohli přijmout. Gopīnātha Ācārya přesvĕdčil Sārvabhaumu o tom, že Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, nemůže nikdo poznat, dokud ho Pán neobdaří svou přízní. Citováním śāster, zjevených písem, dokázal, že Śrī Caitanya Mahāprabhu je osobnĕ sám Kṛṣṇa. Sārvabhauma však nebral tyto výroky příliš vážnĕ. Caitanya Mahāprabhu celou debatu poslouchal a řekl svým oddaným, že Sārvabhauma je Jeho duchovní mistr a že cokoliv milostivĕ říká, je pro dobro všech.