Text 63
śūdra viṣayi-jñāne upekṣā nā karibe
āmāra vacane tāṅre avaśya milibe
śūdra – čtvrtý společenský stav; viṣayi-jñāne – pod dojmem, že se jedná o svĕtského človĕka; upekṣā – přehlížení; nā karibe – nemĕl bys dĕlat; āmāra – moji; vacane – na žádost; tāṅre – jeho; avaśya – jistĕ; milibe – mĕl bys potkat.
„Nestraň se ho pod dojmem, že se jedná o śūdru zamĕstnaného materialistickými činnostmi. Určitĕ se s ním sejdi, prosím Tĕ o to.“
Ve varṇāśrama-dharmĕ spadá śūdra svým společenským postavením do čtvrté třídy. Paricaryātmakaṁ karma śūdrasyāpi svabhāva-jam (Gītā 18.44). Śūdrové mají sloužit třem vyšším třídám – brāhmaṇům, kṣatriyům a vaiśyům. Śrī Rāmānanda Rāya náležel k třídĕ karaṇů, což je obdoba bengálských kāyasthů. Tato třída je po celé Indii považována za śūdry. O kāyasthech se říká, že to byli původnĕ služebníci brāhmaṇů, kteří do Bengálska přišli ze severní Indie. Pozdĕji se z této třídy úředníků stali bengálští kāyasthové. Nyní je názvem kāyastha označováno mnoho smíšených tříd. V Bengálsku se nĕkdy říká, že pokud nĕkdo nemůže podložit svoji příslušnost k určité třídĕ, patří ke kāyasthům. I když jsou tito kāyasthové nebo karaṇové považováni za śūdry, jsou velmi inteligentní a vysoce vzdĕlaní. Vĕtšina z nich jsou právníci či politici. V Bengálsku jsou proto nĕkdy kāyasthové považováni za kṣatriyi. V Uríse je však třída kāyasthů – k nimž patří i karaṇové – řazena mezi śūdry. Śrīla Rāmānanda Rāya náležel ke třídĕ karaṇů, a proto byl považován za śūdru. Za vlády krále Pratāparudry z Urísy byl guvernérem jižní Indie. Jinými slovy, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi oznámil, že i když je Rāmānanda Rāya považován za śūdru, je vysoce zodpovĕdným vládním úředníkem. Materialisté, politici a śūdrové jsou obecnĕ nezpůsobilí k duchovnímu pokroku. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya proto Pána Caitanyu Mahāprabhua žádal, aby Rāmānandu Rāye nepřehlížel, protože je duchovnĕ velmi pokročilý, přestože je původem śūdra a materialista.
Viṣayī je ten, kdo je připoutaný k rodinnému životu a zajímá se jen o ženu, dĕti a svĕtský smyslový požitek. Smysly se dají využít buď pro svĕtský požitek, nebo pro službu Pánu. Ti, kdo neslouží Pánu a vĕnují se pouze svĕtskému uspokojování smyslů, se nazývají viṣayī. Śrīla Rāmānanda Rāya byl zamĕstnaný ve vládních službách a náležel k třídĕ karaṇů. Nebyl sice sannyāsīm v šafránovém rouchu, ale byl na transcendentální úrovni hospodáře paramahaṁsy. Předtím, než se Sārvabhauma Bhaṭṭācārya stal žákem Śrī Caitanyi Mahāprabhua, považoval Rāmānandu Rāye za obyčejného viśayīho, protože to byl hospodář ve vládní službĕ. Avšak po osvícení vaiṣṇavskou filosofií byl Bhaṭṭācārya schopen pochopit vznešené transcendentální postavení Śrī Rāmānandy Rāye, a proto ho označil jako adhikārīho. Adhikārī je ten, kdo zná transcendentální vĕdu o Kṛṣṇovi a kdo Mu slouží. Všem oddaným gṛhasthům proto náleží označení dāsa adhikārī.