No edit permissions for Čeština

23. KAPITOLA

Osvobození manželek bráhmanů provádějících oběti

Dopoledne uběhlo a pasáčkové byli velice hladoví, protože nesnídali. Obrátili se na Krišnu a Balarámu a řekli: “Milý Krišno a Balarámo, oba jste všemocní; dokážete zabít mnoho démonů, ale nás dnes trápí hlad, a nemáme klid. Zařiďte prosím něco, abychom mohli náš hlad utišit.”

Na tuto žádost svých přátel Pán Krišna a Balaráma vytvořili situaci, ve které projevili milost jistým manželkám bráhmanů, kteří prováděli oběti. Tyto ženy byly velké oddané Pána a Krišna využil příležitosti, aby jim požehnal. Řekl: “Moji milí přátelé, zajděte prosím do nedalekého domu bráhmanů. Provádějí nyní védskou oběť zvanou āṅgirasa, neboť se chtějí dostat na nebeské planety. Běžte všichni za nimi.” Potom je varoval: “Tito bráhmanové nejsou vaišnavové. Nedokáží ani vyslovit Naše jména, ,Krišna` a ,Balaráma`. Jsou velice zaneprázdnění zpěvem védských hymnů, i když účelem védského poznání je najít Mě. Jelikož je však jména Krišna a Balaráma nepřitahují, uděláte lépe, když je nebudete o nic žádat Mým jménem. Raději požádejte o dar jménem Balarámy.”

Milodary se obvykle dávají společensky vysoko postaveným bráhmanům, ale Krišna a Balaráma se nenarodili v bráhmanské rodině. O Balarámovi se vědělo, že je synem Vasudévy, čili kšatriji, a Krišna byl ve Vrindávanu známý jako syn Nandy Mahárádže, který byl vaišjou. Ani jeden tedy nenáležel do bráhmanské společnosti. Krišna proto uvažoval, že bráhmanům provádějícím oběti se nebude chtít obdarovat kšatriju a vaišju. “Snad když vyslovíte jméno Balarámy, mohli by spíš dát milodar kšatrijovi než Mně, protože Já jsem pouhý vaišja.”

S tímto pokynem od Nejvyšší Osobnosti Božství se všichni chlapci vydali za bráhmany a požádali je o milodar. Přistoupili k nim se sepjatýma rukama a padli na zem na projev úcty. “Ó pozemští bohové, vyslyšte nás laskavě, neboť nás posílá Pán Krišna a Balaráma. Doufáme, že je oba dobře znáte, a přejeme vám veškerou přízeň osudu. Krišna s Balarámou nedaleko pasou krávy a my Je doprovázíme. Přišli jsme, abychom vás požádali o trochu jídla. Všichni jste bráhmanové, znalci náboženských zásad, a pokud si myslíte, že byste nás měli něčím obdarovat, tak nám dejte něco k jídlu a my to sníme společně s Krišnou a Balarámou. Jako příslušníci bráhmanské třídy jste v lidské společnosti velice uznávaní a měli byste znát všechny zásady náboženského jednání.”

Ačkoliv se od těchto vesnických hochů neočekávalo, že budou znát védská pravidla náboženských obřadů, naznačili, že je všechna znali, díky tomu, že se sdružovali s Krišnou a Balarámou. Tím, že bráhmany oslovili jako “znalce náboženských zásad”, vyjádřili názor, že když Nejvyšší Osobnost Božství, Krišna a Balaráma, žádají o jídlo, měli by Jim bez váhání něco dát, protože — jak uvádí Bhagavad-gītā — člověk má provádět yajñu (oběť) jen pro uspokojení Višnua.

Chlapci pokračovali: “Pán Višnu v podobě Krišny a Balarámy čeká a měli byste okamžitě poslat jídlo, které ve svých zásobách najdete.” Vysvětlili také bráhmanům, kdy se má jídlo přijímat, a kdy ne. Vaišnavové, čistí oddaní Pána, se obvykle nepodílejí na obyčejných obětních obřadech, přesto však dobře znají obřady zvané dīkṣā, paśu-saṁsthā a sautrāmaṇi. Je povoleno jíst po obřadu zvaném dīkṣā a před obětí zvířat nebo obřadem sautrāmaṇi, při kterém se také obětuje alkohol. Chlapci řekli: “Váš obřad je v takovém stádiu, kdy od vás můžeme jídlo přijmout, kdy to není zakázané. Mohli byste nám tedy něco dát.”

I když byli společníci Pána Krišny a Balarámy prostí pasáčkové krav, byli na úrovni, kdy mohli dávat příkazy dokonce i váženým bráhmanům pohrouženým do védských obětních rituálů. Avšak tito smārta-brāhmaṇové, kteří se zajímali pouze o obřady, nerozuměli příkazu transcendentálních oddaných Pána. Nedokázali ani ocenit prosby Nejvyššího Pána, Krišny a Balarámy. I když slyšeli všechny argumenty, pronesené ve jménu Krišny a Balarámy, nebrali je vážně a odmítli s hochy mluvit. Navzdory svým hlubokým znalostem ohledně védských obětních obřadů jsou všichni takoví neoddaní bráhmanové nevědomí a hloupí lidé, přestože se považují za velmi pokročilé. Všechny jejich činnosti jsou dětinské, protože neznají účel Véd, kterým je poznat Krišnu, jak je vysvětleno v Bhagavad-gītě. Navzdory své pokročilosti ve védském poznání a obřadech nechápou Krišnu; proto je jejich poznání Véd k ničemu. Z toho důvodu Pán Čaitanja poskytl svůj cenný názor, že není zapotřebí, aby se člověk narodil v bráhmanské rodině; pokud zná Krišnu či vědu o vědomí Krišny, je více než bráhmana a je plně způsobilý stát se duchovním učitelem.

Při vykonávání oběti je nutné brát ohled na různé podrobnosti, jako je deśa (místo), kāla (čas), pṛthag-dravya (různé obětní předměty), mantra (hymny), tantra (pokyny písem), agni (oheň), ṛtvik (učení vykonavatelé oběti), devatā (polobozi), yajamāna (pořadatel oběti), kratu (samotná oběť) a dharma (její postupy). Všechny tyto faktory jsou určené k tomu, aby uspokojovaly Krišnu. V Bhagavad-gītě je potvrzeno, že On je ten, kdo si ve skutečnosti užívá všech obětí, protože je přímo Nejvyšší Osobnost Božství a Svrchovaná Absolutní Pravda, přesahující představy a spekulace hmotných smyslů. Je přítomný jako obyčejný lidský chlapec, avšak lidé, kteří se ztotožňují s tělem, Ho stěží pochopí. Naši bráhmanové se velice zajímali o pohodlí svých hmotných těl a dosažení sídel na vyšších planetách, zvaných svarga-vāsa; proto byli naprosto neschopní porozumět Krišnovu postavení.

Chlapci byli velice zklamaní, když viděli, že se s nimi bráhmanové nechtějí vůbec bavit a neřeknou jim ani ano nebo ne. Vrátili se k Pánu Krišnovi a Balarámovi a pověděli Jim, co se stalo. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je poslouchal a usmíval se. Řekl jim, aby se nermoutili nad tím, že je bráhmanové odmítli, protože to se může stát každému, kdo žebrá. Přesvědčil je, že když někdo pořádá sbírku nebo žebrá, neměl by si myslet, že všude uspěje. Může se stát, že na některých místech nepořídí, ale z toho by neměl být nešťastný. Potom Pán Krišna vyzval chlapce, aby to zkusili znovu, ale tentokrát u manželek obětujících bráhmanů. Poučil je, že tyto ženy byly velké oddané. “Jsou stále pohroužené v myšlenkách na Nás. Jděte tam a požádejte je o trochu jídla Mým a Balarámovým jménem a jsem si jistý, že vám dají tolik jídla, kolik si budete přát.”

Poslušni Krišnova nařízení se chlapci okamžitě vydali za manželkami bráhmanů. Našli je sedět uvnitř domu bráhmanů, krásně ozdobené různými šperky. Uctivě se jim poklonili a řekli: “Milé matky, přijměte prosím naše uctivé poklony a vyslyšte nás. Rádi bychom vám sdělili, že Pán Krišna a Balaráma jsou nablízku. Přišli sem s kravami a vězte, že jdeme za vámi na Jejich pokyn. Všichni máme velký hlad, a proto vás přicházíme požádat o trochu jídla. Prosíme vás, dejte nám něco k snědku pro Krišnu, Balarámu a pro nás.”

Jakmile to ženy bráhmanů uslyšely, hned po Krišnovi a Balarámovi zatoužily. Jejich chování bylo spontánní. Nikdo je nemusel přesvědčovat, jak jsou Krišna a Balaráma důležití; jakmile jen uslyšely Jejich jména, ihned se s Nimi chtěly setkat. Díky neustálému myšlení na Krišnu byly velice pokročilé, a tak prováděly nejvyšší způsob mystické meditace. Bezodkladně začaly plnit různé nádoby lahodnými jídly, která získala svou chuť prováděním oběti. Když měly hostinu hotovou, připravily se jít za svým nejmilovanějším Krišnou, stejně jako řeky plynou do moře.

Již dlouho toužily spatřit Krišnu, ale když se chystaly odejít z domu, jejich manželé, otcové, synové a příbuzní je žádali, aby nechodily. Ženy je však neposlechly. Když je oddaný přitahován ke Krišnovi, nestará se o tělesné svazky. Ženy vešly do vrindávanského lesa, který se zelenal na břehu Jamuny, plný čerstvě vyrostlých popínavých rostlin a květů. V lese spatřily Krišnu a Balarámu, jak společně se svými milujícími přáteli pasou krávy.

Ženy bráhmanů viděly Krišnu s černavou barvou pleti, v šatech, které se třpytily jako zlato. Kolem krku měl pěknou girlandu z lesních květů a ve vlasech zastrčené paví pero. Byl také nalíčen hlinkami, které se ve Vrindávanu daly najít, a vypadal jako herec tančící na jevišti. Viděly Ho, jak se jednou rukou opírá o rameno přítele a ve druhé drží lotosový květ. Uši měl ozdobené liliemi, tělo označené tilakem a půvabně se usmíval. Tak manželky bráhmanů na vlastní oči spatřily Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, o kterém toho tolik slyšely, kterého tolik milovaly a o kterém neustále rozjímaly. Nyní Ho mohly vidět tváří v tvář a Krišna vstoupil jejich očima do jejich srdcí.

Ve svých srdcích Ho začaly objímat k plnému uspokojení, a tíseň z odloučení se okamžitě zmírnila. Byly jako velcí mudrci, kteří díky svému pokročilému poznání splývají s Nejvyšším. Pán Krišna jako Nadduše žijící v srdcích všech znal jejich myšlenky; přišly za Ním navzdory protestům svých příbuzných, otců, manželů a bratrů a nedbaly na své domácí povinnosti. Přišly, jen aby viděly Jeho, který pro ně byl vším. Přesně se řídily Krišnovým pokynem v Bhagavad-gītě: člověk se má vzdát všech pracovních a náboženských povinností a odevzdat se Jemu. Proto je se širokým úsměvem oslovil. V této souvislosti stojí za povšimnutí, že když Krišna vstoupil do srdcí žen a když Ho dosytosti objímaly a cítily transcendentální blaženost ze spojení s Ním, ani Nejvyšší Pán Krišna, ani jednotlivé ženy neztratili svoji totožnost. Individualita Pána i žen zůstala zachována, ale přesto cítili sjednocení své existence. Když se milenka odevzdá svému milenci bez ohledu na své vlastní zájmy, nazývá se to sjednocení. Pán Čaitanja nás učil o tomto pocitu sjednocení ve své Śikṣāṣṭace: Krišna může jednat svobodně a dělat, co se Mu zlíbí, ale oddaný má být vždy sjednocen s Jeho touhami, má s nimi vždy souhlasit. Tuto jednotu projevily svou láskou ke Krišnovi manželky bráhmanů.

Krišna je uvítal následujícími slovy: “Moje milé ženy bráhmanů, jste požehnané, a Já vás tady vítám. Řekněte Mi prosím, co pro vás mohu udělat. To, že jste sem přišly, abyste se se Mnou setkaly, a přitom jste nedbaly na omezení a zábrany od svých příbuzných, otců, bratrů a manželů, je úplně v pořádku. Kdo takto jedná, ví, co je v jeho pravém zájmu, protože transcendentální láskyplná služba Mně, bez motivace či zábran, je pro živé bytosti skutečně příznivá.”

Pán Krišna zde potvrzuje, že nejvyšší úrovně dokonalosti může podmíněná duše dosáhnout tím, že se Mu odevzdá. Musí zanechat všech jiných povinností. Úplné odevzdání se Nejvyšší Osobnosti Božství je pro podmíněnou duši nejpříznivější cesta, protože Nejvyšší Pán je nejvyšší cíl lásky. Každý miluje své vlastní já podle toho, jak rozvinuté má poznání. Když nakonec dojde k pochopení, že jeho vlastní já je duše a že duše není nic jiného než nedílná část Nejvyššího Pána, uzná Nejvyššího Pána za konečný cíl lásky a potom se Mu odevzdá. Takové odevzdání se je pro podmíněnou duši příznivé. Náš život, majetek, domov, manželka, děti, dům, vlast, společnost a všechno ostatní, co je nám tak drahé, jsou expanze Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství. On je hlavním cílem lásky, protože nám poskytuje veškerou blaženost tím, že se expanduje mnoha různými způsoby podle naší tělesné, mentální a duchovní situace.

“Moje milé ženy bráhmanů,” řekl Krišna, “nyní se můžete vrátit domů. Věnujte se obětním činnostem, službě svým manželům a domácím povinnostem, aby s vámi byli vaši mužové spokojeni a mohli úspěšně dokončit oběť, kterou započali. Jsou to koneckonců hospodáři, a jak by mohli vykonávat své předepsané povinnosti bez vaší pomoci?”

Manželky bráhmanů odpověděly: “Milý Pane, takový pokyn se k Tobě nehodí. Dal jsi věčný slib, že budeš vždy chránit své oddané, a nyní ho musíš splnit. Když se Ti kdokoliv odevzdá, nikdy se nevrátí do podmíněného života v podobě hmotné existence. Očekáváme, že nyní splníš tento slib. Odevzdaly jsme se Tvým lotosovým nohám, které jsou pokryté lístky tulasí, a již nechceme opustit toto útočiště a jít zpátky do společnosti našich takzvaných příbuzných, přátel a bližních. A co bychom měly dělat, až se vrátíme domů? Naši manželé, bratři, otci, synové, matky a přátelé nás už doma nepřijmou, protože jsme je všechny opustily. Nemáme kam se vrátit. Proto Tě prosíme, nechtěj po nás, abychom se vrátily domů, ale dovol nám zůstat u Tvých lotosových nohou, kde můžeme žít věčně pod Tvou ochranou.”

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, odpověděl: “Moje milé ženy bráhmanů, buďte si jisté, že na vás vaši manželé nezanevřou, až se vrátíte, a vaši bratři, synové a otcové vás také neodmítnou. Nejen vaši příbuzní, ale rovněž ostatní lidé i polobozi s vámi budou spokojeni, protože jste Mými čistými oddanými.” Krišna je Nadduše v srdcích všech a ten, kdo se stane čistým oddaným Pána Krišny, bude okamžitě pro všechny zdrojem potěšení. Čistý oddaný Pána se nikdy nechová vůči nikomu nepřátelsky a žádný duševně zdravý člověk nemůže být nepřítelem čistého oddaného. “Transcendentální láska ke Mně nezávisí na tělesném styku,” řekl Krišna dále, “ale ten, jehož mysl je neustále pohroužena ve Mně, ke Mně zaručeně velice brzy přijde, aby zůstal navěky v Mojí společnosti.”

Po vyslechnutí pokynů od Nejvyšší Osobnosti Božství se všechny ženy vrátily domů k manželům. Bráhmanové byli rádi, že vidí své ženy zase zpátky doma, usedli s nimi a vykonali oběti předepsané v śāstrách. Podle védských zásad musí manželé provádět náboženské obřady spolu. Když se manželky bráhmanů vrátily, oběť byla náležitě dokončena. Avšak jedna z bráhmanských žen, které bylo násilím zabráněno, aby odešla za Krišnou, na Něho začala myslet, když slyšela o Jeho tělesných rysech, a úplně pohroužená do myšlenek na Krišnu opustila své hmotné tělo, podléhající přírodním zákonům.

Když manželky bráhmanů odešly, Šrí Góvinda a Jeho přátelé pasáčkové si pochutnali na jídle, které jim donesly. Věčně veselý Pán, Osobnost Božství, prováděl své transcendentální zábavy jako normální lidská bytost, aby obyčejné lidi přilákal k vědomí Krišny. Svými slovy a krásou přitahoval všechny krávy, pasáčky a dívky ve Vrindávanu a všichni společně se těšili z Jeho zábav.

Poté, co se ženy vrátily od Krišny, začali bráhmanové pohroužení do vykonávání obětí litovat svého hříšného počínání, že odmítli dát jídlo Nejvyšší Osobnosti Božství. Konečně pochopili, že udělali chybu; zatímco se věnovali provádění védských obřadů, zanedbali Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, který se jevil jako obyčejná lidská bytost a žádal o trochu jídla. Jakmile poznali víru a oddanost svých manželek, začali se zatracovat. Nesmírně litovali, že zatímco jejich ženy dosáhly úrovně čisté oddané služby, oni sami nebyli schopni pochopit ani z nepatrné části, jak milovat Nejvyšší Duši a jak poskytovat transcendentální láskyplnou službu Pánu. Začali mezi sebou rozmlouvat: “Budiž proklet náš bráhmanský původ! K čertu s naším studiem védských textů! K čertu s naším vykonáváním velkých obětí a dodržováním všech usměrňujících pravidel! Ať jsou proklety naše rodiny! Budiž prokleta naše bezchybná služba, vykonávání rituálů přesně podle popisů písem! K čertu s tím vším, protože jsme nevyvinuli transcendentální láskyplnou službu Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, který je mimo dosah spekulace mysli, těla a smyslů.”

Učení bráhmanové, mistři v provádění védských rituálních obřadů, patřičně litovali svého jednání, protože veškeré vykonávání náboženských povinností je jen ztráta času a energie, nevede-li k rozvinutí vědomí Krišny. Rozmlouvali mezi sebou dále: “Vnější energie Krišny je tak silná, že může vytvořit iluzi, která přemůže i největšího mystického jógího. I když my, zkušení bráhmanové, jsme považováni za učitele všech ostatních tříd lidské společnosti, i my jsme byli zmateni vnější energií. Jen se podívejte, jak požehnané jsou tyto ženy! Tak oddaně zasvětily své životy Nejvyšší Osobnosti Božství, Krišnovi, že snadno dokázaly to, co je obyčejně tak těžké — vzdaly se rodinných svazků, které jsou jako temná studna určená k pokračování hmotného utrpení.” Ženy obvykle přijmou vědomí Krišny snadno, neboť jsou od srdce prosté, a když vyvinou lásku ke Krišnovi, lehce se vysvobodí ze spárů māyi, což je těžké i pro takzvané inteligentní a učené muže.

Bráhmanové pokračovali: “Podle védských příkazů není ženám dovoleno, aby podstoupily očistný proces zasvěcení, při kterém se předává posvátná šňůra, ani nemohou žít jako brahmačáriní v ášramu duchovního učitele. Rovněž se pro ně nedoporučují přísné disciplinární praktiky a nejsou také příliš zdatné ve filosofických diskusích o seberealizaci. Od přírody nejsou příliš čisté a netíhnou ani k příznivým činnostem. Jak úžasné tedy je, že tyto ženy vyvinuly transcendentální lásku ke Krišnovi, Pánu všech mystických jógích! Překonaly nás v pevné víře a oddanosti Krišnovi. Ačkoliv jsme považováni za mistry všech očistných procesů, nevěděli jsme, co je jejich skutečným cílem, protože jsme příliš připoutaní k materialistickému způsobu života. I když nás pasáčkové upomínali na Krišnu a Balarámu, nedbali jsme na Ně. Teď si myslíme, že když za námi Nejvyšší Pán poslal své přátele žebrat o jídlo, byl to jenom Jeho trik, kterým nám projevil svou milost. V podstatě je vůbec nemusel posílat. Mohl ukojit jejich hlad hned na místě svým pouhým přáním.”

Pokud si někdo myslí, že Krišna není soběstačný, protože pásl krávy, aby si vydělal na živobytí, nebo pokud pochybuje o tom, že Krišna nepotřebuje jídlo, v domnění, že měl opravdu hlad, pak by si měl uvědomit, že Krišnovi neustále slouží bohyně štěstí. Porušuje tak svůj nepěkný zvyk, že je nestálá. Ve védských textech, jako je Brahma-saṁhitā, je řečeno, že Krišnovi v Jeho sídle s velkou úctou slouží ne jen jedna, ale mnoho tisíc bohyní štěstí. Proto je iluze myslet si, že Krišna žebral jídlo od bráhmanů. Byl to jenom trik, aby jim prokázal milost a poučil je, že místo rituálních obřadů by Ho měli uctívat čistou oddanou službou. Védské obřadní nezbytnosti, vhodné místo, vhodná doba, různé předměty sloužící k provádění rituálních obřadů, védské hymny, průběh oběti, kněz, který je schopný oběť vykonat, oheň, polobozi, osoba pořádající oběť a náboženské zásady — to vše je určené k pochopení Krišny, protože Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství. Je Nejvyšší Pán Višnu a Pán všech mystických jógích.

“Protože se zjevil jako dítě v dynastii Jaduovců, byli jsme tak hloupí, že jsme nechápali, že je Nejvyšší Osobnost Božství,” řekli bráhmanové. “Na druhou stranu jsme však pyšní na to, že máme tak vznešené ženy, které rozvinuly čistou transcendentální službu Pánu a nenechaly se spoutat naším nezlomným odporem. S úctou se proto pokloňme lotosovým nohám Pána Krišny, jehož iluzorní energie zvaná māyā svým vlivem způsobuje, že jsme pohrouženi do plodonosných činností. Modlíme se proto k Pánu, aby byl tak laskavý a prominul nám, protože jsme byli jednoduše uchváceni Jeho vnější energií. Neuposlechli jsme Jeho nařízení, neboť jsme neznali Jeho transcendentální slávu.”

Bráhmanové litovali svého hříšného jednání. Chtěli se jít osobně Krišnovi poklonit a odevzdat se Mu, ale protože se báli Kansy, nešli. Jinými slovy — pro toho, kdo se neočistil oddanou službou, je těžké se plně odevzdat Osobnosti Božství. Příklad učených bráhmanů a jejich manželek je velmi názorný. Ženy bráhmanů nedbaly na žádný odpor, protože je inspirovala čistá oddaná služba. Okamžitě za Krišnou odešly. Zato bráhmanové i poté, co dospěli k poznání moci Pána a káli se, měli strach z krále Kansy, protože příliš lpěli na konání plodonosných činností.

Takto končí Bhaktivédántův výklad 23. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Osvobození manželek bráhmanů provádějících oběti”.

« Previous Next »