Kapitola druhá

Každý z nás jistĕ slyšel jména mnohých jogínů a mnoho názvů různých jóg, ale v Bhagavad-gítĕ Kršna říká, že skutečný jogín je ten, kdo se Mu plnĕ odevzdal. Prohlašuje, že mezi odříkáním (sannyāsa) a jógou není žádný rozdíl.
 

„Vĕz, že to, co se nazývá odříkání, je totéž co jóga neboli spojení s Nejvyšším, ó Pánduovče, neboť nikdo se nemůže stát jogínem, dokud se nezřekne touhy po smyslovém požitku.“ (Bg. 6.2)

V Bhagavad-gítĕ jsou popsány tři základní druhy jógy – karma--jóga, džňána-jóga a bhakti-jóga. Jógové systémy je možné přirovnat ke schodišti. Nĕkdo je na prvním schodu, nĕkdo na druhém, jiný může být v polovinĕ a další může být až nahoře. Když nĕkdo pokročí na určitou úroveň, říká se mu karma-jogín, džňána-jogín atd. Služba Nejvyššímu je však společná pro všechny. Rozdíl je pouze v různém stupni vývoje. Proto Šrí Kršna říká Ardžunovi, aby pochopil, že odříkání (sannyāsa) a jóga jsou totožné, neboť bez osvobození od tužeb a smyslového požitku se človĕk nemůže stát ani jogínem, ani sannjásínem.

Existují jogíni, kteří dĕlají jógu pro peníze, ale to není skutečná jóga. Všechno je třeba zapojit do služby Bohu. Bez ohledu na to, jestli máme nĕjakou obyčejnou práci nebo jestli jsme sannjásíni nebo jogíni, musíme dĕlat všechno pro uspokojení Kršny. Když neustále myslíme na to, jak sloužit Kršnovi a jednáme s tímto vĕdomím, můžeme se stát skutečnými jogíny nebo sannjásíny.
Na prvním stupni jógového žebříčku stojí práce. Nikdo by si nemĕl myslet, že když se rozhodne začít s jógou, musí přestat pracovat. V Bhagavad-gítĕ Kršna žádá Ardžunu, aby se stal jogínem, ale nikdy mu neřekl, aby přestal bojovat. Právĕ naopak. Jistĕ nás napadne otázka, jak je možné být jogínem a zároveň válečníkem. Myslíme si, že jóga znamená vzpřímenĕ sedĕt na osamĕlém místĕ se zkříženýma nohama a s přivřenýma očima se soustředit na špičku nosu. Proč tedy Kršna žádá Ardžunu, aby se stal jogínem a zároveň šel do strašné války? Ale právĕ toto je tajemství Bhagavad-gíty – človĕk může zůstat vojevůdcem a současnĕ být nejvĕtším jogínem a nejvĕtším sannjásínem. Jak je to možné? Je to možné, jedná-li človĕk s vĕdomím Kršny. Musí bojovat pro Kršnu, pracovat pro Kršnu, jíst pro Kršnu, spát pro Kršnu a vĕnovat Kršnovi všechny své činnosti. Tak se stane nejvĕtším jogínem a nejvĕtším sannjásínem. To je celé tajemství.
 

V šesté kapitole Bhagavad-gíty Šrí Kršna poučuje Ardžunu, jak provádĕt meditativní jógu, ale Ardžuna ji odmítá s tím, že je příliš obtížná. Proč je tedy Ardžuna považován za velkého jogína? Ardžuna sice odmítl meditativní systém jógy, ale Kršna ho prohlásil za nejvĕtšího jogína, což zdůvodnil slovy „neustále na Mĕ myslíš“. Myslet na Kršnu je základem všech systémů jógy – ať je to již haṭha, karma, jñāna, bhakti nebo jakýkoliv jiný druh jógy, obĕti nebo dobročinnosti. Všechny doporučené činnosti duchovní realizace vyúsťují ve vĕdomí Kršny. Skutečná dokonalost lidského života je neustále myslet na Kršnu, i když človĕk vykonává různé druhy činností

V počátečním stadiu se doporučuje stále pracovat pro Kršnu. Neustále musíme hledat nĕjakou povinnost nebo nĕjaké zamĕstnání, protože zůstat nečinný byť i jen na jednu vteřinu není dobré. Když díky tĕmto činnostem udĕláme postupný pokrok, není pak nutné neustále pracovat. Budeme činní uvnitř a budeme stále myslet na Kršnu. Na začátku se však doporučuje plnĕ zamĕstnávat své smysly ve službĕ Kršnovi. Existuje mnoho různých činností, které je možné dĕlat jako službu Kršnovi. Mezinárodní společnost pro vĕdomí Kršny je určena k tomu, aby poskytla začínajícím oddaným vedení při tĕchto činnostech. Ti, kteří pracují s vĕdomím Kršny, mají pocit, že den nemá dost hodin na to, aby mohli plnĕ sloužit Kršnovi. Student vĕdomí Kršny je dnem i nocí činný a všechno dĕlá s velkou radostí. To je úroveň dokonalého štĕstí – neustále pracovat pro Kršnu a snažit se šířit vĕdomí Kršny po celém svĕtĕ. V hmotném svĕtĕ se človĕk po celodenní práci unaví, ale když nĕkdo pracuje s vĕdomím Kršny, může zpívat Hare Kršna a oddanĕ sloužit dvacet čtyři hodiny dennĕ a nikdy se neunaví. Budeme-li opakovat nĕjakou hmotnou vibraci, budeme za chvíli vyčerpáni. Na duchovní úrovni však o únavĕ nemůže být ani řeči. Duchovní úroveň je absolutní. V hmotném svĕtĕ všichni pracují pro smyslový požitek. Zisku z práce v hmotném svĕtĕ lidé používají k uspokojení svých smyslů. Skutečný jogín však po takových plodech netouží. Netouží po ničem jiném než po Kršnovi a Kršna je neustále zde.