Kapitola osmá

Když se živá bytost může narodit v rodinĕ jogína nebo oddaného, je to pro její duchovní pokrok velkým přínosem, protože toto zrození s sebou přináší zvláštní výhody.

„A jogín, který se usilovnĕ snaží o další pokrok a který se zdokonalil po mnoha a mnoha zrozeních, je očištĕn ode vší poskvrny a nakonec dosáhne nejvyššího cíle.“ (Bg. 6.45) Když je človĕk úplnĕ oproštĕný od všech znečištĕní, dosáhne nejvyšší dokonalosti jógového systému – vĕdomí Kršny. Neustále myslet na Kršnu je dokonalostí a samotný Kršna to potvrzuje:

„Po mnoha zrozeních a smrtích se človĕk, jenž je vpravdĕ obdařen poznáním, odevzdá Mnĕ, vĕda, že Já jsem příčinou všech příčin a všeho, co existuje. Taková duše je velmi vzácná.“ (Bg. 7.19) Človĕk se tedy po mnoha životech naplnĕných zbožnými činy zbaví všech nečistot pocházejících z iluzorních dualit a zamĕstná se v transcendentální službĕ Bohu. Šrí Kršna to uzavírá tĕmito slovy:

„Za nejvyššího ze všech jogínů považuji toho, který je se Mnou nejdůvĕrnĕji spojen, neustále na Mne myslí a oddanĕ a láskyplnĕ Mi slouží.“ (Bg. 6.47)
 

Z toho vyplývá, že vyvrcholením všech jóg je bhakti-jóga, oddaná služba Kršnovi. Ve skutečnosti všechny jógy popsané v Bhagavad-gítĕ smĕřují k tomuto cíli, neboť dosáhnout Kršny je dokonalostí všech jógových systémů. Od začátku, od karma-jógy, až ke konci, k bhakti-józe, vede dlouhá cesta seberealizace. Na počátku je karma-jóga, práce bez očekávání výsledků. Když se karma-jóga spojí s poznáním a odříkáním, dospĕjeme k dalšímu stupni, k džňána-józe neboli józe poznání. Když džňána-jóga přeroste v meditaci o Nadduši a pomocí různých fyzických metod se mysl upře na Nadduši, říká se tomu aštánga-jóga. A když aštánga-jóga přejde k uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství, Kršny, je to vrcholná jóga, bhakti-jóga. Bhakti-jóga je skutečnĕ nejvyšším cílem, ale chceme-li analyzovat bhakti-jógu podrobnĕ, musíme pochopit i další metody. Jogín, který dĕlá pokroky, je tedy na pravé cestĕ k vĕčnému štĕstí. Ten, kdo se zastavil v nĕjakém bodĕ a nedĕlá další pokrok, se nazývá karma-jogín, džňána-jogín, dhjána-jogín, rádža-jogín, hatha-jogín atd., ale ten, kdo má takové štĕstí, že se dostal na úroveň bhakti-jógy neboli vĕdomí Kršny, již překonal všechny ostatní jógové systémy.
 

Vĕdomí Kršny je posledním článkem jógového řetĕzce, článkem, který nás spojuje s Nejvyšší Osobou, Pánem Šrí Kršnou. Bez tohoto posledního článku je celý řetĕz takřka zbytečný. Ti, kteří se opravdu zajímají o dokonalost jógy, by mĕli okamžitĕ začít rozvíjet své vĕdomí Kršny zpíváním Hare Kršna, čtením Bhagavad-gíty a zamĕstnáváním se v oddané službĕ Kršnovi ve společnosti pro vĕdomí Kršny a tím překonat všechny ostatní jógové systémy a dosáhnout konečného cíle všech jóg – lásky ke Kršnovi.