SLOKA 29
yā vīrya-śulkena hṛtāḥ svayaṁvare
pramathya caidya-pramukhān hi śuṣmiṇaḥ
pradyumna-sāmbāmba-sutādayo ’parā
yāś cāhṛtā bhauma-vadhe sahasraśaḥ
yā—žena; vīrya—chrabrost; śulkena—zaplacením ceny; hṛtāḥ—silou odvedené; svayaṁvare—při otevřeném výběru ženicha; pramathya—napadl; caidya—král Śiśupāla; pramukhān—vedené; hi—rozhodně; śuṣmiṇaḥ—všichni velice mocní; pradyumna—Pradyumna (Kṛṣṇův syn); sāmba—Sāmba; amba—Amba; suta-ādayaḥ—děti; aparāḥ—ostatní ženy; yāḥ—ty; ca—též; āhṛtāḥ—podobně získané; bhauma-vadhe—poté, co králové byli zabiti; sahasraśaḥ—po tisících.
Pradyumna, Sāmba, Amba atd. jsou synové těchto žen. Rukmiṇī, Satyabhāmu, Jāmbavatī a další ženy Pán silou odvedl z jejich obřadů svayaṁvara, když předtím porazil mnoho mocných králů v čele s Śiśupālem. A jiné ženy unesl rovněž silou, poté, co zabil Bhaumāsuru a tisíce jeho pomocníků. Všechny tyto ženy jsou slavné.
Neobyčejně nadané dcery mocných králů měly právo zvolit si ženicha při otevřené soutěži, a tomuto obřadu se říká svayaṁvara neboli výběr ženicha. Obřad svayaṁvara byl otevřenou soutěží mezi udatnými princi, kteří dostali pozvání od otce princezny, a odehrával se tak, že obvykle spolu všichni pozvaní princové bojovali ve sportovním duchu. Někdy se však stalo, že v tomto svatebním boji byli někteří bojechtiví princové zabiti, a vítězný princ pak získal jako trofej princeznu, pro niž mnoho jiných zemřelo. Rukmiṇī, hlavní královna Pána Kṛṣṇy, byla dcerou krále z Vidarbhy, který chtěl dát svoji způsobilou a krásnou dceru Pánu Kṛṣṇovi. Její starší bratr ji však chtěl dát králi Śiśupālovi, který byl shodou okolností Kṛṣṇovým bratrancem. Začala tedy otevřená soutěž, kde Pán Kṛṣṇa jako obvykle zvítězil, a Śiśupāla a další prince zahanbil Svojí nepřemožitelnou silou. Rukmiṇī měla deset synů, jednímž z nich je Pradyumna. Také jiné královny Pán Kṛṣṇa unesl podobným způsobem. Tato krásná kořist Pána Kṛṣṇy bude plně popsána v desátém zpěvu. 16 100 překrásných dívek, dcer mnoha králů, uloupil násilím démon Bhaumāsura a držel je v zajetí pro ukájení svojí pohlavní touhy. Tyto dívky se úpěnlivě modlily k Pánu Kṛṣṇovi o pomoc, a milostivý Pán vyslyšel jejich modlitby a v boji Bhaumāsuru zabil a osvobodil je. Všechny zajaté princezny pak Pán přijal za Své manželky, i když v očích společnosti byly pokleslými dívkami. Všemocný Pán přijal pokorné modlitby těchto dívek a oženil se s nimi v úctě, která náleží královnám. Pán Kṛṣṇa měl tedy ve Dvārace celkem 16 108 královen, a s každou z nich počal deset dětí. Všechny děti vyrostly a každé z nich mělo tolik dětí, kolik měl jejich otec. Celá rodina tedy měla milióny členů.