SLOKA 9-10
subhadrā draupadī kuntī
virāṭa-tanayā tathā
gāndhārī dhṛtarāṣṭraś ca
yuyutsur gautamo yamau
vṛkodaraś ca dhaumyaś ca
striyo matsya-sutādayaḥ
na sehire vimuhyanto
virahaṁ śārṅga-dhanvanaḥ
subhadrā—Kṛṣṇova sestra; draupadī—manželka Pāṇḍuovců; kuntī — matka Pāṇḍuovců; virāṭa-tanayā—dcera Virāṭa (Uttarā); tathā—rovněž; gāndhārī—matka Duryodhany; dhṛtarāṣṭraḥ—otec Duryodhany; ca—a; yuyutsuḥ—syn Dhṛtarāṣṭrův a jeho manželky z třídy vaiśyů; gautamaḥ — Kṛpācārya; yamau—dvojčata Nakula a Sahadeva; vṛkodaraḥ—Bhīma; ca—a; dhaumyaḥ—Dhaumya; ca—a; striyaḥ—a ostatní ženy z paláce; matsya-sutā-ādayaḥ—dcera rybáře (Satyavatī, nevlastní matka Bhīṣmy); na—nemohli; sehire—snést; vimuhyantaḥ—téměř omdlévající; viraham—odloučení; śārṅga-dhanvanaḥ—od Śrī Kṛṣṇy, který drží v ruce lasturu.
Subhadrā, Draupadī, Kuntī, Uttarā, Gāndhārī, Dhṛtarāṣṭra, Yuyutsu, Kṛpācārya, Nakula, Sahadeva, Bhīmasena, Dhaumya a Satyavatī tehdy téměř omdleli, neboť odloučení od Pána Kṛṣṇy nemohli snést.
Pán Śrī Kṛṣṇa je pro živé bytosti, a zvláště pro oddané, tak přitažlivý, že od Něho nesnesou odloučení. Podmíněná duše zapomíná na Pána pouze vlivem iluzorní energie, jinak to není možné. Pocity při takovém odloučení nelze popsat, ale oddaní si je dokáží představit. Když odešel z Vṛndāvanu a rozloučil se s prostými venkovskými pasáčky, pasačkami, dívkami a ostatními, pro všechny to byl šok, který nesli po celý svůj život, a odloučení nejmilovanější gopī Rādhārāṇī nelze ani popsat. Jednou se setkali na Kurukṣetře během zatmění slunce, a pocity, které dali najevo, byly srdcervoucí. Vlastnosti transcendentálních oddaných Pána jsou samozřejmě různé, ale žádný z těch, kteří se s Pánem přímo setkali nebo nějak jinak s Ním přišli do styku, Ho nemůže opustit ani na chvíli. Takový je postoj čistých oddaných.