SLOKA 35
sa eṣa nara-loke ’sminn
avatīrṇaḥ sva-māyayā
reme strī-ratna-kūṭastho
bhagavān prākṛto yathā
saḥ—On (Nejvyšší Osobnost Božství); eṣaḥ—ty všechny; nara-loke — na této planetě lidských bytostí; asmin—na této; avatīrṇaḥ—zjevil se; sva—osobní, vnitřní; māyayā—bezpříčinná milost; reme—užíval; strī-ratna—žena, která si zaslouží stát se manželkou Pána; kūṭasthaḥ—mezi; bhagavān—Osobnost Božství; prākṛtaḥ—světské; yathā—jako kdyby to bylo.
Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, se ze Své bezpříčinné milosti zjevil na této planetě Svojí vnitřní silou a užíval si se ženami, které toho byly hodné, jako kdyby Ho lákaly světské vztahy.
Pán se oženil a žil životem hospodáře. To vypadá jistě světsky, ale když uvážíme, že se oženil s 16 108 manželkami a žil s každou z nich zvlášť v 16 108 palácích, pak to jistě není světské. Pán, který žil jako hospodář se Svými vybranými manželkami, tedy není v žádném případě hmotný a Jeho jednání s nimi nelze nikdy chápat jako pozemský pohlavní vztah. Ženy, které se staly manželkami Pána, nejsou jistě žádné obyčejné ženy, jelikož získat Pána za manžela vyžaduje mnoho miliónů životů odříkání neboli tapasyi. Když se Pán zjevuje na různých planetách (lokách) nebo na této planetě lidských bytostí, předvádí Své transcendentální zábavy, aby přitáhl pozornost podmíněných duší a vzbudil v nich touhu stát se Jeho věčnými služebníky, přáteli, rodiči nebo milenkami v transcendentálním světě, kde Pán takové služby věčně opětuje. V hmotném světě je služba zastoupená v převrácené podobě a obyčejně končí předčasně a ponechává trpkou zkušenost. Oklamané živé bytosti, podmíněné hmotnou přírodou, kvůli své nevědomosti nechápou, že všechny naše vztahy v tomto hmotném světě jsou dočasné a plné nedokonalostí. Takové vztahy nám nepomohou k trvalému štěstí, ale vyvineme-li tentýž vztah s Pánem, pak po opuštění tohoto hmotného těla jsme přemístěni do transcendentálního světa a tam nás s Pánem věčně spojuje vztah, který jsme si přáli. Ženy, se kterými Pán žil jako jejich manžel, tedy nejsou ženami tohoto pozemského světa. Jsou s Ním věčně spojeny jako Jeho transcendentální manželky, což je postavení, jakého dosáhly dokonalou oddanou službou. Jsou k tomu tedy způsobilé. Pán je paraṁ brahma neboli Nejvyšší Osobnost Božství. Podmíněné duše hledají trvalé štěstí všude — nejen na této Zemi, ale i na jiných planetách po celém vesmíru — jelikož původní přirozeností duchovní jiskry je, že může cestovat do kterékoliv části Božího stvoření. V důsledku své podmíněnosti hmotnými kvalitami se však duše pokouší cestovat prostorem za pomoci vesmírných lodí, a tak nedokáže dosáhnout svých cílů. Zákon gravitace ji spoutává jako vězeňské okovy. Může se dostat kamkoliv za pomoci jiných metod, ale ani když dosáhne nejvyšší planety, nepřinese jí to trvalé štěstí, po kterém prahne život za životem. Přijde-li však k rozumu, pak se začíná ucházet o štěstí na úrovni Brahmanu, jelikož s jistotou ví, že neomezeného štěstí, které hledá, nelze nikdy dosáhnout v hmotném světě. Proto Svrchovaná Bytost, Parabrahman, jistě nehledá Své štěstí ve hmotném světě a ani Jeho příslušenství, které Mu přináší štěstí, se nenachází v hmotném světě. Pán není neosobní. Jako vůdčí a Svrchovaná Bytost z nespočetného množství živých bytostí nemůže být neosobní. Je stejný jako my a v plné míře vlastní všechny sklony individuální živé bytosti. Žení se stejně jako my, ale Jeho manželství není světské ani omezené naší zkušeností z podmíněného stavu. Jeho manželky tedy vypadají jako světské ženy, ale ve skutečnosti to jsou všechny transcendentální osvobozené duše, dokonalé projevy Jeho vnitřní energie.