SLOKA 9
yarhy ambujākṣāpasasāra bho bhavān
kurūn madhūn vātha suhṛd-didṛkṣayā
tatrābda-koṭi-pratimaḥ kṣaṇo bhaved
raviṁ vinākṣṇor iva nas tavācyuta
yarhi—kdykoliv; ambuja-akṣa—ó Pane s lotosovýma očima; apasasāra—odcházíš; bho—oh; bhavān—Ty; kurūn—potomci krále Kurua; madhūn—obyvatelé Mathury (Vrajabhūmi); vā—nebo; atha—proto; suhṛt-didṛkṣayā—aby ses s nimi setkal; tatra—tehdy; abda-koṭi—milióny let; pratimaḥ—jako; kṣaṇaḥ—okamžiky; bhavet—stává se; ravim—slunce; vinā—bez; akṣṇoḥ—očí; iva—tak; naḥ—naše; tava—Tvé; acyuta—neomylný.
Ó Pane s lotosovýma očima, vždy, když odcházíš do Mathury, Vṛndāvanu či Hastināpuru, aby ses setkal se Svými přáteli a příbuznými, každý okamžik Tvé nepřítomnosti nám připadá jako milióny let. Ó neomylný, naše oči jsou tehdy zbytečné, jako kdyby neexistovalo slunce.
Všichni jsme pyšní na své hmotné smysly, a provádíme s nimi pokusy, které mají určit existenci Boha. Ale zapomínáme, že naše smysly samy o sobě nejsou absolutní. Mohou pracovat pouze za určitých podmínek. Například naše oči: dokud svítí slunce, jsou do určité míry užitečné; ale bez slunečního svitu jsou zbytečné. Pán Śrī Kṛṣṇa, jakožto původní Pán a Nejvyšší Pravda, se přirovnává ke slunci. Bez Něho je všechno naše poznání buď nepravé nebo částečné. Opakem slunce je tma a stejně tak opakem Kṛṣṇy je māyā neboli iluze. Oddaní Pána vidí vše ze správné perspektivy díky světlu, které pochází od Pána Kṛṣṇy. Pánovou milostí není čistý oddaný nikdy v temnotě nevědomosti. Je tedy nutné, abychom byli vždy v dohledu Pána Kṛṣṇy, a tak mohli vidět sebe samotné a Pána s Jeho různými energiemi. Stejně jako nemůžeme nic vidět bez slunce, tak také nemůžeme vidět ani sami sebe bez skutečné přítomnosti Pána. Bez Něho je veškeré naše poznání zastřené iluzí.