SLOKA 3
kālasya ca gatiṁ raudrāṁ
viparyastartu-dharmiṇaḥ
pāpīyasīṁ nṛṇāṁ vārtāṁ
krodha-lobhānṛtātmanām
kālasya—věčného času; ca—také; gatim—směr; raudrām—strašlivý; viparyasta—obrácený; ṛtu—v obdobích; dharmiṇaḥ—pravidelnosti; pāpīyasīm—hříšný; nṛṇām—lidské bytosti; vārtām—prostředky na život; krodha—hněv; lobha—chamtivost; anṛta—falešnost; ātmanām—lidí.
Viděl, že věčný čas změnil svůj směr, a to bylo velice strašlivé. Docházelo k poruchám v pravidelném chodu ročních období. Lidé začali být velice chamtiví, začali se hněvat a podvádět. Viděl, že si na své živobytí začínají vydělávat nepoctivým způsobem.
Když civilizace přeruší spojení láskyplného vztahu s Nejvyšší Osobností Božství, začínají se ukazovat nepravidelnosti v chodu ročních období, chamtivost, hněv a podvádění. Nepravidelný chod ročních období znamená, že počasí jednoho období se objeví v jiném; například že na podzim nastává období dešťů nebo že ovoce a květiny dozrávají v jiném období než mají. Bezbožný člověk je vždy chamtivý, rozhněvaný a falešný. Je mu jedno, jakým způsobem si vydělává na živobytí — zda poctivým či nepoctivým. Během vlády Mahārāje Yudhiṣṭhira se takové příznaky vůbec nevyskytovaly, a proto ho velice zarazilo, když zpozoroval, že zbožná atmosféra v jeho království se byť jen trochu pozměnila, a ihned vytušil Pánův odchod. Nečisté metody vydělávání na živobytí znamenají odchylku od plnění předepsaných povinností. Každý — brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya i śūdra — má své předepsané povinnosti, a jakmile si někdo dělá nárok na povinnosti někoho jiného, jedná nečestným a nesprávným způsobem. Člověk začíná chamtit po majetku a moci, když nemá v životě žádný vyšší cíl a když svých několik let tohoto pozemského života pokládá za vše. Příčnou všech těchto anomálií v lidské společnosti je nevědomost, a pro její odstranění, zvláště v tomto věku úpadku, je tu mocné slunce, které rozdává světlo — Śrīmad-Bhāgavatam.