SLOKA 31

Pochybnosti duality vyvstávají z mylného pojetí hmotného těla, které méně inteligentní lidé pokládají za vlastní já. Nejpošetilejší částí naší nevědomosti je to, že ztotožňujeme hmotné tělo s vlastním já. Vše, co má vztah k tomuto tělu, pokládáme z nevědomosti za své vlastní. Pochybnosti vzniklé z iluzorních představ o tom, co jsem “já” a co je “mé”—“mé tělo”, “moji příbuzní”, “můj majetek”, “má žena”, “mé děti”, “mé bohatství”, “má země”, “má společnost” a stovky a tisíce dalších takových iluzorních myšlenek — způsobují zmatek podmíněné duše. Přijetí pokynů Bhagavad-gīty každému zaručuje ukončení těchto zmatků, protože skutečné poznání je poznání toho, že Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva, Pán Kṛṣṇa, je vše včetně nás samotných. Vše je částečným projevem Jeho síly. Energie a její zdroj se od sebe neliší a toto dokonalé poznání okamžitě odstraní zdánlivou dualitu. Jakmile Arjuna přijal pokyny Bhagavad-gīty, se svými schopnostmi se okamžitě přestal dívat na Pána Kṛṣṇu hmotným způsobem. Poznal, že Pán byl před ním stále přítomný prostřednictvím Svých pokynů, Své podoby, Svých zábav, Svých vlastností a všech ostatních věcí s Ním spojených. Realizoval, že Pán Kṛṣṇa, jeho věčný přítel, byl stále přítomný díky Své transcendentální přítomnosti v různých neduálních energiích, a nemělo žádný význam uvažovat o dosažení Pánovy společnosti v jiném těle pod vlivem času a prostoru. Dosažením absolutního poznání je možné být ve společnosti Pána neustále, i v tomto současném životě, jednoduše prostřednictvím naslouchání, opěvování, vzpomínání a uctívání Nejvyššího Pána. Můžeme Ho vidět, můžeme cítit Jeho přítomnost i v tomto životě pouze tím, když pochopíme, že Pán je advaya-jñāna neboli Absolutní, čehož můžeme dosáhnout oddanou službou, která začíná nasloucháním o Něm. Pán Caitanya říká, že pouhým zpíváním svatého jména Pána lze ihned smýt prach ze zrcadla čistého vědomí, a jakmile tento prach zmizí, ihned se osvobodíme od všeho hmotného podmínění. Osvobodit se od hmotného podmínění znamená osvobodit duši. Jakmile tedy dosáhneme absolutního poznání, naše hmotné pojetí života zmizí, a tak se vyprostíme z falešného pojetí života. Funkce čisté duše se díky duchovní realizaci obnoví. K této praktické realizaci může dojít, osvobodí-li se živá bytost od reakcí tří kvalit hmotné přírody — dobra, vášně a nevědomosti. Milostí Pána je čistý oddaný ihned pozdvižen na úroveň Absolutního a už není možné, aby se znovu hmotně zapletl v podmíněném životě. Člověk nemůže cítit přítomnost Pána za všech okolností, dokud nemá potřebný transcendentální pohled, který lze získat oddanou službou předepsanou ve zjevených písmech. Arjuna této úrovně dosáhl dávno předtím na Kuruovském bitevním poli a když zdánlivě cítil nepřítomnost Pána, ihned se uchýlil k pokynům Bhagavad-gīty a opět se tak vrátil do svého původního postavení. Toto postavení se nazývá viśoka neboli stav osvobození od všeho smutku a úzkosti.