SLOKA 7
yat-saṁśrayād drupada-geham upāgatānāṁ
rājñāṁ svayaṁvara-mukhe smara-durmadānām
tejo hṛtaṁ khalu mayābhihataś ca matsyaḥ
sajjīkṛtena dhanuṣādhigatā ca kṛṣṇā
yat—Jehož milostivou; saṁśrayāt—silou; drupada-geham—v paláci krále Drupady; upāgatānām—všechny shromážděné; rājñām—prince; svayaṁvara-mukhe—při výběru ženicha; smara-durmadānām—všechny chtivé v myšlenkách; tejaḥ—moc; hṛtam—porazil; khalu—to se stalo; mayā—mnou; abhihataḥ—prostřelený; ca—také; matsyaḥ—terč v podobě ryby; sajjī-kṛtena—vybaven lukem; dhanuṣā—stejným lukem; adhigatā—získal; ca—také; kṛṣṇā—Draupadī.
Pouze díky Jeho milostivé síle jsem mohl porazit všechny chtivé prince, shromážděné v paláci krále Drupady při výběru ženicha. Se svým lukem a šípem jsem dokázal prostřelit terč v podobě ryby a získat tak ruku Draupadī.
Draupadī byla nejkrásnější dcerou krále Drupady a když byla mladou dívkou, téměř všichni princové si přáli její ruku. Drupada Mahārāja se však rozhodl, že svoji dceru dá jedině Arjunovi, a proto vymyslel zvláštní zkoušku. Pod střechou domu byla pověšená ryba chráněná kolem, a podmínkou bylo, aby princ prostřelil rybě za kolem oko, aniž by se na terč díval. Na zemi stála nádoba s vodou, v níž se odrážely kolo i terč, a střelec musel zacílit pohledem na zčeřenou vodu v nádobě. Mahārāja Drupada věděl dobře, že to se může podařit jedině Arjunovi nebo Karṇovi. Chtěl však dát dceru Arjunovi, a když Dhṛṣṭadyumna, bratr Draupadī, představoval shromážděné prince své dospělé sestře, Karṇa byl rovněž přítomen, aby se zúčastnil soutěže. Draupadī však takticky zabránila tomu, aby byl Karṇa Arjunovi soupeřem, tím, že prostřednictvím svého bratra Dhṛṣṭadyumny vyjádřila, že za manžela nemůže přijmout nikoho, kdo je svým postavením níže nežli kṣatriya. Vaiśyové a śūdrové jsou méně významní než kṣatriyové, a Karṇa byl znám jako syn tesaře, tedy śūdra. Touto žádostí Draupadī vyřadila Karṇu ze hry. Když Arjuna v šatu chudého brāhmaṇy zasáhl obtížný terč, každý byl překvapen a každý, zvláště Karṇa, ho vyzval na souboj, ale Arjuna dokázal jako obvykle milostí Kṛṣṇy vyjít z boje s princi úspěšně a získat cennou ruku Draupadī, které se také říká Kṛṣṇā. Arjuna v Kṛṣṇově nepřítomnosti na tento příběh žalostně vzpomíná, neboť jedině Jemu vděčil za svoji neobyčejnou sílu.