SLOKA 18
dharmaḥ padaikena caran
vicchāyām upalabhya gām
pṛcchati smāśru-vadanāṁ
vivatsām iva mātaram
dharmaḥ—osobnost náboženských zásad; padā—noha; ekena—jen na jedné; caran—pohybující se; vicchāyām—zastíněn smutkem; upalabhya—potkal; gām—krávu; pṛcchati sma—zeptal se; aśru-vadanām—se slzami na tváři; vivatsām—ta, která ztratila své potomky; iva—jako; mātaram—matka.
Osobnost náboženských zásad Dharma se procházel po kraji v podobě býka. Potkal osobnost Země v podobě krávy, která vypadala smutně jako matka, která přišla o své dítě. Měla slzy v očích a krása jejího těla byla ztracená. Dharma se proto otázal Země následovně.
Býk je symbolem mravních zásad a kráva je představitelkou Země. Když jsou býk a kráva šťastní, musíme chápat, že lidé na světě jsou také ve šťastné náladě. Důvodem je to, že býk pomáhá při produkci obilí na zemědělských polích a kráva dává mléko, zázrak plný všech výživných hodnot. Lidská společnost proto velice svědomitě pečuje o tato dvě důležitá zvířata, aby se mohla procházet všude a byla šťastná. V současné době, v tomto věku Kali, však třída lidí, která nezná bráhmanskou kulturu, zabíjí býky i krávy na jatkách a jí je jako potravu. Býka a krávu je možné ochránit pro dobro celé lidské společnosti jednoduše tím, když se rozšíří bráhmanská kultura jakožto vrchol dokonalosti všech kulturních systémů. Rozvojem takové kultury se náležitě udržuje morálka společnosti, a bez jakékoliv vedlejší snahy je tak možné dosáhnout míru a blahobytu. Jakmile bráhmanská kultura upadá, s krávou a býkem se zachází špatně a výsledek se pak projeví následujícím způsobem.