SLOKA 22
yatrānuraktāḥ sahasaiva dhīrā
vyapohya dehādiṣu saṅgam ūḍham
vrajanti tat pārama-haṁsyam antyaṁ
yasminn ahiṁsopaśamaḥ sva-dharmaḥ
yatra—k němuž; anuraktāḥ—pevně připoutáni; sahasā—znenadání; eva—jistě; dhīrāḥ—sebeovládnutí; vyapohya—opouštějící; deha—hrubohmotné tělo a jemnohmotná mysl; ādiṣu—vztahující se k; saṅgam — připoutanost; ūḍham—ubírají se k; vrajanti—odcházejí; tat—ten; pārama-haṁsyam—nejvyšší stupeň dokonalosti; antyam—a dále; yasmin — přičemž; ahiṁsā—nenásilí; upaśamaḥ—a odříkání; sva-dharmaḥ—průvodné zaměstnání.
Lidé, kteří se dokáží ovládat a jsou připoutaní k Nejvyššímu Pánu Śrī Kṛṣṇovi, se mohou ihned vzdát světa hmotné připoutanosti, včetně hrubohmotného těla a jemnohmotné mysli, a odejít, aby dosáhli nejvyšší dokonalosti životního stádia odříkání, kterou následuje nenásilí a odříkání.
Jedině sebeovládnutí jedinci se mohou postupně soustředit na Nejvyšší Osobnost Božství. Být sebeovládnutý znamená nezabývat se smyslovým požitkem víc než je nutné. A ti, kteří nejsou sebeovládnutí, jsou vydáni napospas smyslovému požitku. Suchá filozofická spekulace je jemným smyslovým požitkem mysli. Smyslový požitek vede na cestu temnoty. Ti, kteří se ovládají, mohou dělat pokrok na cestě osvobození z podmíněného života v hmotné existenci. Vedy proto přikazují, abychom nešli po cestě temnoty, ale abychom postupovali po cestě světla neboli osvobození. Sebevlády se nedosáhne umělým zastavením hmotného požitku smyslů, ale skutečným připoutáním se k Nejvyššímu Pánovi tím, že zaměstnáme své čisté smysly v transcendentální službě Pánu. Smysly nelze omezovat násilím, ale je možné je pozitivně zaměstnat. Očištěné smysly jsou proto neustále zaměstnány v transcendentální službě Pánu. Takové dokonalé zaměstnání smyslů se nazývá bhakti-yoga. Ti, kteří jsou připoutáni k metodě bhakti-yogy, jsou tedy skutečně sebeovládnutí a mohou se ihned vzdát svých domovských či tělesných pout, je-li to potřeba ve službě Pánu. To je úroveň paramahaṁsy. Haṁsové neboli labutě přijímají pouze mléko ze směsi mléka a vody a ti, kteří přijímají službu Pánu namísto služby māyi, se nazývají paramahaṁsové. Jsou přirozeně obdařeni všemi dobrými vlastnostmi, jako je skromnost, oproštěnost od pýchy a namyšlenosti, nenásilnost, snášenlivost, prostota, uctivost, uctívání, oddanost a upřímnost. Všechny tyto božské vlastnosti se projevují v charakteru oddaného Pána spontánním způsobem. Tito paramahaṁsové, kteří se zcela odevzdali službě Pánu, jsou velice vzácní, a to dokonce i mezi osvobozenými dušemi. Skutečné nenásilí znamená být osvobozen od závisti. V tomto světě každý závidí svému bližnímu, ale dokonalý paramahaṁsa, zcela odevzdaný službě Pánu, nikdy nikomu nezávidí. Miluje každou živou bytost ve vztahu s Nejvyšším Pánem. Skutečné odříkání znamená dokonalou závislost na Bohu. Každá živá bytost na někom závisí, protože je tak stvořená. Skutečně každý závisí na milosti Nejvyššího Pána, ale jakmile někdo na svůj vztah k Pánu zapomíná, začíná záviset na hmotné přírodě. Odříkání znamená odříkat si závislost na hmotné přírodě a začít tak zcela záviset na milosti Pána. Skutečná nezávislost znamená mít úplnou víru v milost Pána a nezáviset na podmínkách hmoty. Tento stupeň paramahaṁsa je stupněm nejvyšší dokonalosti v bhakti-yoze, v procesu oddané služby Nejvyššímu Pánovi.