SLOKA 34
brāhmaṇaiḥ kṣatra-bandhur hi
gṛha-pālo nirūpitaḥ
sa kathaṁ tad-gṛhe dvāḥ-sthaḥ
sabhāṇḍaṁ bhoktum arhati
brāhmaṇaiḥ—bráhmanským řádem; kṣatra-bandhuḥ—synové kṣatriyů; hi—jistě; gṛha-pālaḥ—hlídací pes; nirūpitaḥ—označený; saḥ—on; katham—na základě čeho; tat-gṛhe—v jeho domě; dvāḥ-sthaḥ—zůstávat u dveří; sa-bhāṇḍam—ve stejném hrnci; bhoktum—jíst; arhati—zasluhuje.
Potomci královského řádu jsou jistě označeni za hlídací psy a musejí zůstávat u dveří. Jak si mohou psi dovolit vstupovat do domu a chtít jíst s pánem ze stejného talíře?
Nezkušený bráhmanský chlapec jistě věděl, že král žádal jeho otce o vodu a že otec neodpověděl. Snažil se objasnit otcovu nepohostinnost neomaleným způsobem, který byl hodný nekulturního hocha. Vůbec nelitoval toho, že se králi nedostalo vlídného přijetí. Naopak, ospravedlňoval chybné jednání způsobem, jaký je charakteristický pro brāhmaṇy Kali-yugy. Přirovnal krále k hlídacímu psu a podle toho král neměl vstupovat do domu brāhmaṇy a žádat o vodu ze stejného vědra. Pán se o svého psa jistě stará, ale to neznamená, že pes může chtít jíst a pít ze stejného talíře. Toto chybné uvažování o vlastní důležitosti je příčinou úpadku dokonalého společenského řádu a vidíme, že na jeho počátku byl nezkušený syn brāhmaṇy. Stejně jako psu se nedovoluje, aby chodil do obytných místností, přestože se o něho pán stará, tak podle Śṛṅgiho neměl král právo vstoupit do domu Śamīky Ṛṣiho. Chlapcův názor byl, že chyby se dopustil král a ne jeho otec, a takto svého mlčícího otce ospravedlňoval.