No edit permissions for Čeština
SLOKA 38
tato ’bhyetyāśramaṁ bālo
gale sarpa-kalevaram
pitaraṁ vīkṣya duḥkhārto
mukta-kaṇṭho ruroda ha
tataḥ—poté; abhyetya—když vstoupil; āśramam—do poustevny; bālaḥ—hoch; gale sarpa—had na ramenou; kalevaram—těla; pitaram — otce; vīkṣya—když viděl; duḥkha-ārtaḥ—z lítosti; mukta-kaṇṭhaḥ—hlasitě; ruroda—vykřikl; ha—v minulosti.
Poté, když se chlapec vrátil do poustevny, viděl hada na ramenou svého otce a zarmoucen hlasitě vykřikl.
Chlapec neměl radost z toho, že se dopustil takové veliké chyby, a chtěl ulevit tíži, kterou cítil na svém srdci, křikem. Když tedy přišel do poustevny a uviděl svého otce v oné situaci, hlasitě vykřikl, aby se mu ulevilo. Bylo však již pozdě. Jeho otec pak celé nehody litoval.