SLOKA 20

V Bhagavad-gītě stojí, že mezi tisíci obyčejných lidí se najde pouze jeden, který má to štěstí a snaží se dosáhnout dokonalosti v životě (Bg. 7.3). Většinou jsou lidé ovládáni kvalitami vášně a nevědomosti, a proto jsou stále zaneprázdněni chtíčem, touhou, žádostivostí, nevědomostí a spánkem. Mezi množstvím těchto zvířat v lidské podobě se ojediněle najde člověk, který zná odpovědnost lidského života a snaží se proto následováním předepsaných povinností dovést svůj život k dokonalosti. Mezi tisíci těch, kteří takto s úspěchem dovršili lidské poslání, se sotva najde jeden, který zná Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇu vědecky. Bhagavad-gītā (18.55) v tomto smyslu také praví, že vědecké poznání Śrī Kṛṣṇy lze pochopit výhradně oddanou službou (bhakti-yoga).

V tomto verši se setkáváme s výrokem, který potvrzuje tutéž věc. Obyčejný člověk, ba ani ten, který dosáhl lidské dokonalosti, není s to poznat Osobnost Božství vědecky či úplně. Lidská dokonalost začíná tehdy, když člověk poznává skutečnost, že není hmotným stvořením, ale že jeho podstata je duchovní. Pochopí-li, že se hmotou nemá nic společného, přestane také dychtit po hmotných věcech a probouzí se k životu duchovní bytosti. Dosažení tohoto úspěchu závisí plně na tom, zda je člověk skutečně nad kvalitami vášně a nevědomosti, jinými slovy, má-li již kvalifikaci brāhmaṇy. Brāhmaṇa je symbolem sattva-guṇy, dobra. Ostatní, nacházející se v nižších kvalitách, jsou buď kṣatriyové, vaiśyové, śūdrové nebo ještě méně nežli śūdrové. Bráhmanské postavení se v lidském životě považuje za nejvyšší. Brāhmaṇa se vyznačuje dobrými vlastnostmi, a člověk se tedy nemůže stát oddaným, nemá-li alespoň tyto bráhmanské vlastnosti. Oddaný je brāhmaṇou již svým počínáním. Tím to však nekončí. Jak již bylo řečeno, je nutné, aby se brāhmaṇa stal vaiṣṇavou. Musí se stát ve všem opravdovým vaiṣṇavou, a tak skutečně dospět na transcendentální úroveň. Čistý vaiṣṇava je osvobozená duše a jeho postavení transcenduje postavení brāhmaṇy. Ve hmotném stádiu je i brāhmaṇa podmíněnou duší. Přestože realizuje Brahman, transcendenci, chybí mu vědecká znalost Nejvyššího Pána. Abychom pochopili Osobnost Božství — Kṛṣṇu — je proto nutné překonat tuto úroveň brāhmaṇy a dostat se na úroveň vasudeva. Věda o Osobnosti Božství je námětem postgraduálního studia členů duchovní řady. Pošetilí lidé, kteří mají jen slabé znalosti, Nejvyššího Pána nikdy nepochopí, protože interpretují Kṛṣṇu podle svých vlastních představ. Nikdo nemůže pochopit vědu o Osobnosti Božství, není-li oproštěn od nečistot hmotných kvalit, a to dokonce ani když se jedná o brāhmaṇu. Kvalifikovaný brāhmaṇa se musí napřed stát opravdovým vaiṣṇavou a teprve v tomto osvobozeném stavu, povzbuzen realizací, může poznat skutečnost o Osobnosti Božství.