SLOKA 25
bhejire munayo ’thāgre
bhagavantam adhokṣajam
sattvaṁ viśuddhaṁ kṣemāya
kalpante ye ’nu tān iha
bhejire—poskytovali službu; munayaḥ—mudrci; atha—takto; agre — v předešlých časech; bhagavantam—Osobnosti Božství; adhokṣajam — Transcendence; sattvam—bytí; viśuddham—nad třemi kvalitami přírody; kṣemāya—pro dosažení konečného prospěchu; kalpante—zaslouží si; ye—ti; anu—následují; tān—ti; iha—v tomto hmotném světě.
V předešlých dobách všichni velcí mudrci sloužili Nejvyšší Osobnosti Božství Śrī Kṛṣṇovi, neboť On je nad třemi kvalitami hmotné přírody. Uctívali Ho, aby se vyprostili z hmotných podmínek a dosáhli konečného prospěchu. Každý, kdo tyto velké autority následuje, je též hoden vysvobození z hmotného světa.
Účelem náboženských činností není získat hmotný prospěch nebo pouhou schopnost rozlišit hmotu od ducha. Konečným cílem náboženství je vysvobodit se z pout hmoty a znovu dosáhnout života svobody v transcendentálním světě, kde Nejvyšší Osobou je Osobnost Božství. Zákony náboženství jsou tedy stanoveny přímo Osobností Božství. Kromě mahājanů, autorizovaných zplnomocněnců Pána, nikdo opravdové poslání a účel náboženství nezná. Všichni mahājanové, kterých je celkem dvanáct, také s transcendentální oddaností Pánu slouží. Pro vlastní dobro můžeme tyto mahājany následovat a nakonec tak docílíme nejvyššího prospěchu.