SLOKA 32
yathā hy avahito vahnir
dāruṣv ekaḥ sva-yoniṣu
nāneva bhāti viśvātmā
bhūteṣu ca tathā pumān
yathā—tolik; hi—přesně jako; avahitaḥ—prostoupený; vahniḥ—oheň; dāruṣu—ve dřevě; ekaḥ—jeden; sva-yoniṣu—zdroj zjeveného; nānā iva—jako různé bytosti; bhāti—osvětluje; viśva-ātmā—Pán jako Paramātmā; bhūteṣu—v živých bytostech; ca—a; tathā—stejně tak; pumān — Absolutní Osoba.
Pán jako Nadduše prostupuje vším, stejně jako dřevo je prostoupené ohněm. Proto se zdá, že je mnoha druhů, přestože je absolutní a jediný.
Pán Vāsudeva, Nejvyšší Osobnost Božství, se expanduje jednou ze Svých úplných částí do celého hmotného světa. Jeho existenci můžeme zaznamenat i v energii atomu. Hmota, antihmota, proton, neutron atd. — to vše jsou účinky Pánovy podoby Paramātmā. Stejně jako se oheň může projevit ze dřeva nebo máslo může být stlučeno z mléka, přítomnost Pána v podobě Paramātmy můžeme pocítit metodou autorizovaného poslouchání a přednášení transcendentálních témat, kterými se zvláště zaobírají védská písma jako jsou Upaniṣady a Vedānta. Śrīmad-Bhāgavatam je autorizovaným výkladem těchto védských písem. Pána lze realizovat přijetím transcendentálního poselství prostřednictvím sluchu. To je jediný způsob, jak poznat transcendentální skutečnost. Stejně jako oheň ve dřevě vznítí jiný oheň, božské vědomí člověka vznítí jiná božská milost. Jeho Božská Milost duchovní mistr zapaluje ve dřevě živých bytostí duchovní oheň tím, že do vnímavého ucha vloží náležité transcendentální poselství. Aby živá bytost postupně realizovala božskou existenci, musí přistoupit k pravému duchovnímu mistrovi a vnímavě naslouchat. Jen v tom spočívá rozdíl mezi lidmi a zvířaty. Lidská bytost může náležitě poslouchat, zatímco zvíře nemůže.