SLOKA 4
nārāyaṇaṁ namaskṛtya
naraṁ caiva narottamam
devīṁ sarasvatīṁ vyāsaṁ
tato jayam udīrayet
nārāyaṇam—Osobnost Božství; namaḥ-kṛtya—po vzdání uctivých poklon; naram ca eva—a Nārāyaṇovi Ṛṣimu; nara-uttamam—nejvyspělejší lidské bytosti; devīm—bohyně; sarasvatīm—vládkyně vzdělanosti; vyāsam—Vyāsadevovi; tataḥ—poté; jayam—vše, co vede k vítězství; udīrayet—budiž hlásáno.
Před recitací Śrīmad-Bhāgavatamu, který je pravým prostředkem, jak dobýt vítězství, je třeba vzdát své uctivé poklony Osobnosti Božství Nārāyaṇovi, nejvyspělejší lidské bytosti Nara-nārāyaṇovi Ṛṣimu, bohyni učenosti matce Sarasvatī a jeho autorovi, Śrīlovi Vyāsadevovi.
Všechny védské spisy a Purāṇy jsou určeny k překonání nejtemnějších končin hmotné existence. Živá bytost se nachází ve stavu, kdy zapomněla na svůj poměr s Bohem; protože je od nepaměti příliš upjatá na hmotné uspokojování smyslů. Její neúprosný boj o existenci v hmotném světě je věčný, a živá bytost se z něho nemůže dostat pouhým plánováním. Chce-li vůbec někdy zastavit tento nekonečný boj o přežití, pak musí obnovit svůj věčný vztah k Bohu. A ten, kdo chce podniknout takové kroky k zotavení, musí nutně využít písem jako jsou Vedy a Purāṇy. Někteří bláhoví lidé říkají, že Purāṇy nemají s Vedami nic společného. Purāṇy jsou doplňující výklady Ved. Jsou určeny pro různé druhy lidí, neboť ne každý člověk je stejný. Určitý člověk je pod vlivem kvality dobra, jiný pod vlivem kvality vášně a jiný zase pod vlivem kvality nevědomosti. Proto jsou Purāṇy rozděleny takovým způsobem, aby jich kterýkoliv člověk mohl využít k postupnému obnovení svého ztraceného postavení. Jen tak se vymaní z neúprosného boje o existenci. Śrīla Sūta Gosvāmī prakticky předvádí způsob, jak správně Purāṇy přednášet. Každý, kdo chce být kazatelem védských písem a Purāṇ, musí následovat tento příklad. Śrīmad-Bhāgavatam je bezeskvrnná Purāṇa. Je určen především pro ty, kteří se chtějí navždy vyprostit z hmotného zapletení.