No edit permissions for Čeština

SLOKA 7

vāsudeve bhagavati
bhakti-yogaḥ prayojitaḥ
janayaty āśu vairāgyaṁ
jñānaṁ ca yad ahaitukam

vāsudeve—Kṛṣṇovi; bhagavati—Osobnosti Božství; bhakti-yogaḥ — styk s oddanou službou; prayojitaḥ—být uplatněn; janayati—způsobuje; āśu—velmi brzy; vairāgyam—odpoutanost; jñānam—poznání; ca—a; yat—to, co; ahaitukam—bezpříčinný.

Vykonáváním oddané služby pro Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇu získává člověk okamžitě bezpříčinné poznání a odpoutání od světa.

Ten, kdo pokládá oddanou službu Svrchovanému Pánu Śrī Kṛṣṇovi za všední emocionální záležitost, může také namítat, že zjevená písma přece člověku doporučují oběti, dobročinnost, odříkání, poznání, mystické síly a jiné podobné metody transcendentální realizace. Bhakti, oddaná služba Pánu, je podle něho určená jen pro ty, kteří nejsou schopni se těmto vyšším věcem věnovat. Všeobecně se má za to, že rozvoj bhakti je určen pro śūdry, vaiśyi a méně inteligentní třídu žen. Tato představa však neodpovídá skutečnosti. Naopak. Rozvoj bhakti je vrcholem transcendentálních činností, který je vznešený a současně jednoduchý. Vznešený je pro čisté oddané, kteří upřímně touží po navázání styku se Svrchovaným Pánem. A je jednoduchý pro nováčka, tedy pro toho, kdo stojí na samotném prahu dveří vedoucích do domu bhakti. Navázat styk s Nejvyšší Osobností Božství Śrī Kṛṣṇou je veliká věda. Je však přístupná všem živým bytostem — śūdrům, vaiśyům, ženám i těm, kteří jsou ještě níže nežli śūdrové. O lidech vyšších tříd, jako jsou kvalifikovaní brāhmaṇové či velcí seberealizovaní králové, pak nemusíme ani mluvit. Ty ostatní vznešené činnosti, kterým se říká oběti, dobročinnost, sebekázeň atd., jsou vlastně jen průvodními jevy čistého, vědeckého rozvoje bhakti.

Zásady poznání a odpoutanosti jsou důležitými faktory na cestě k transcendentální realizaci. Celý proces duchovního života vede k dokonalému poznání jak všeho hmotného, tak i všeho duchovního. Výsledkem tohoto dokonalého poznání pak je, že člověk ztratí zájem o hmotné věci a začne být připoutaný k duchovním činnostem. Odpoutání se od hmotných věcí ale neznamená, že se člověk stane úplně netečným, jak se někteří nevědomí lidé domnívají. Slovo naiṣkarma znamená nedělat nic, co přináší dobré či špatné výsledky. Negace neznamená popírat to, co je pozitivní. Negace nepodstatného neznamená, že se neguje to, co podstatné je. Odpoutání se od hmotných podob proto neznamená, že se tím ruší podoba pozitivní. Rozvoj bhakti je určen právě k uskutečnění této pozitivní podoby. Realizací pozitivní podoby se negativní podoby automaticky vytratí. Postupným rozvojem bhakti, to jest pozitivní službou pozitivní podobě, se člověk přirozeně odpoutá od věcí nižších a současně se upoutá na věci vyšší. Rozvoj bhakti, nejušlechtilejší činnost živé bytosti, člověka odvádí od hmotného uspokojování smyslů. Podle toho se vlastně pozná čistý oddaný. Čistý oddaný není žádný blázen, nezaobírá se nižšími energiemi a také nemá hmotná měřítka. Toho ovšem nelze docílit pouhým suchým uvažováním. K tomu skutečně dochází pouze milostí Všemohoucího. Závěrem nutno dodat, že čistý oddaný má všechny dobré vlastnosti, tedy poznání, odpoutanost atd., zatímco člověk, který má pouze poznání nebo odpoutanost, nemusí nutně znát principy bhakti. Bhakti je nejušlechtilejší činnost člověka.

« Previous Next »