SLOKA 15
rūpaṁ sa jagṛhe mātsyaṁ
cākṣuṣodadhi-samplave
nāvy āropya mahī-mayyām
apād vaivasvataṁ manum
rūpam—podobu; saḥ—On; jagṛhe—přijal; mātsyam—ryby; cākṣuṣa — Cākṣuṣa; udadhi—voda; samplave—potopa; nāvi—na lodi; āropya — držící; mahī—Zem; mayyām—potopená; apāt—opatrována; vaivasvatam—Vaivasvata; manum—Manu, praotec lidstva.
Když v období po Cākṣuṣa Manuovi nastala potopa a celý svět byl ponořen hluboko v jejích vodách, vzal na Sebe Pán podobu ryby a zachránil Vaivasvatu Manua tím, že ho v lodi udržoval nad hladinou.
Podle původního komentátora Bhāgavatamu, Śrīpādy Śrīdhāra Svāmīho, nedochází po změně každého Manua ke zničení. Povodeň, ke které došlo po období Cākṣuṣi Manua, měla však svůj důvod: Satyavrata měl být svědkem jedinečného zázraku. Śrī Jīva Gosvāmī naopak na základě autoritativních písem (jako je Viṣṇudharmottara, Mārkandeya Purāṇa, Harivaṁśa aj.) dokázal, že ke zničení dochází pravidelně na konci vlády každého Manua. Śrīla Viśvanātha Cakravartī, který také podporuje závěr Śrīly Jīvy Gosvāmīho, navíc cituje z Bhāgavatāmṛty, že na konci vlády každého Manua dochází k potopě. Kromě tohoto důvodu se Pán v té době inkarnoval proto, že chtěl Svému oddanému Satyavratovi prokázat mimořádnou přízeň.