SLOKA 13

Obyčejní lidé se přirozeně zajímají o literaturu. Chtějí slyšet a číst od autorit o věcech, které jsou pro ně neznámé, ale jejich touhu zneužívá neblahá literatura plná témat pro uspokojení hmotných smyslů. Tato literatura obsahuje světské básně a filozofické spekulace více či méně ovlivněné māyou, které končí uspokojením smyslů. Přestože jsou tyto spisy v pravém slova smyslu bezcenné, jsou různě ozdobené, aby přitáhly pozornost méně inteligentních čtenářů. Takto svedené živé bytosti se čím dál tím více zaplétají do hmotného otroctví a ztrácejí naději na vysvobození na tisíce a tisíce generací dopředu. Śrī Nārada Ṛṣi je tím nejlepším z vaiṣṇavů, a proto projevuje soucit s nešťastnými oběťmi této bezcenné literatury a nabádá Śrī Vyāsadeva, aby napsal transcendentální literaturu, která bude nejen poutavá, ale navíc také umožní lidem dosáhnout osvobození od veškerého otroctví. Śrīla Vyāsadeva či jeho zástupci jsou k tomu povolaní, neboť jejich vzdělání jim umožňuje, aby vše viděli ve skutečné perspektivě. Śrīla Vyāsadeva a jeho zástupci mají díky duchovní osvícenosti dokonale čisté uvažování. Díky oddané službě jsou pevní ve svých slibech a jsou odhodlaní osvobodit pokleslé duše, které hnijí v hmotných činnostech. Pokleslé duše chtějí každý den slyšet čerstvé zprávy, a transcendentalisté jako Vyāsadeva nebo Nārada jsou připraveni dát všem neomezené množství novinek z duchovního světa. Bhagavad-gītā praví, že hmotný svět je pouhou částí celého stvoření a tato Země je jen nepatrným zlomkem celého hmotného světa.

Na celém světě existují statisíce spisovatelů, kteří sepsali milióny knih dávajících lidem dostatek informací na mnoho století dopředu. Žádný z nich však bohužel nepřinesl na Zem mír a spokojenost vzhledem k duchovní prázdnotě v jejich knihách. Proto se trpícímu lidstvu doporučuje védská literatura, především Bhagavad-gītā a Śrīmad-Bhāgavatam. Tato díla mohou přinést toužebně očekávané vysvobození z útrap materialistické civilizace, která lidem ujídá životní energii. Bhagavad-gītā je poselství Samotného Pána, které Vyāsadeva zaznamenal, a Śrīmad-Bhāgavatam je transcendentální vyprávění o skutcích téhož Pána, Śrī Kṛṣṇy—vyprávění, které jediné uspokojí živé bytosti prahnoucí po věčném míru a osvobození od strastí a utrpení. Śrīmad-Bhāgavatam je tedy určen pro všechny živé bytosti v celém vesmíru, které jeho prostřednictvím mohou být osvobozeny z hmotného otroctví. Tato transcendentální vyprávění o zábavách Pána mohou podat pouze osvobozené duše jako je Vyāsadeva a jeho praví představitelé, kteří jsou všichni stoprocentně pohrouženi v transcendentální láskyplné službě Pánu. Pouze těmto oddaným se zábavy Pána vybaví automaticky v celé jejich transcendentální podstatě, jelikož jsou zaměstnáni v oddané službě. Nikdo jiný nemůže znát nebo popsat Pánovy skutky, ani když o nich bude po mnoho let spekulovat. Údaje, které obsahuje Bhāgavatam, jsou tak přesné, že vše, co bylo před pěti tisíci lety v tomto velikém díle předpovězeno, se dnes přesně vyplňuje. To znamená, že autor byl schopen vidět minulost, přítomnost i budoucnost. Osvobozené duše jako Vyāsadeva jsou nejen dokonalí proroci a mudrci, ale jejich dokonalost se vztahuje i na jejich schopnost poslouchat, myslet, cítit a na veškeré jiné smyslové činnosti. Osvobozená duše má dokonalé smysly. Pouze s těmito dokonalými smysly lze sloužit majiteli smyslů, Hṛṣīkeśovi, Śrī Kṛṣṇovi, Osobnosti Božství. Śrīmad-Bhāgavatam je tedy dokonalý popis naprosto dokonalé Osobnosti Božství, sepsaný naprosto dokonalým autorem, Śrīlou Vyāsadevem, sestavitelem Ved.