SLOKA 14
tato ’nyathā kiñcana yad vivakṣataḥ
pṛthag dṛśas tat-kṛta-rūpa-nāmabhiḥ
na karhicit kvāpi ca duḥsthitā matir
labheta vātāhata-naur ivāspadam
tataḥ—z toho; anyathā—mimo; kiñcana—něco; yat—cokoliv; vivakṣataḥ—přát si popsat; pṛthak—odděleně; dṛśaḥ—vize; tat-kṛta—následkem toho; rūpa—podoba; nāmabhiḥ—jmény; na karhicit—nikdy; kvāpi—žádné; ca—a; duḥsthitā matiḥ—těkavá mysl; labheta—vytěží; vāta-āhata—zneklidňovaná větrem; nauḥ—loď; iva—jako; āspadam—místo.
Cokoliv chceš popsat, co je viditelně oddělené od Pána, různými tvary, jmény a výsledky jen způsobuje, že mysl je neklidná jako větrem hnaná loď, která nemá, kde by zakotvila.
Śrī Vyāsadeva je redaktor všech částí védského písemnictví a popsal transcendentální realizaci rozličnými způsoby — prostřednictvím plodonosných činů, spekulativního poznání, mystické síly a konečně oddané služby. Mimoto v různých Purāṇách doporučil uctívat celou řadu polobohů různých podob a jmen. Výsledkem je, že lidé jsou v rozpacích a nevědí, jak soustředit mysl na službu Pánu; neustále zmateně hledají skutečnou cestu seberealizace. Śrīla Nāradadeva poukazuje právě na tento nedostatek védských textů, které Vyāsadeva sestavil, a klade důraz na to, že vše se má popisovat ve vztahu k Svrchovanému Pánu a k nikomu jinému. Mimo Pána vlastně nic neexistuje. Pán se projevuje v různých expanzích. Je kořenem celého stromu. Je žaludkem celého těla. Správný postup při zalévání stromu je zalévat kořen, a nasycením žaludku získají sílu všechny ostatní části těla. Śrīla Vyāsadeva tedy neměl sepisovat jiné Purāṇy než Bhāgavata Purāṇu, neboť sebemenší odchylka od výše zmíněného principu může způsobit zmatek na cestě k seberealizaci. Může-li nepatrná odchylka způsobit zmatek, pak co teprve záměrné rozebírání pojmů, které jsou od Absolutní Pravdy, Osobnosti Božství, oddělené. Nejzávadnějším důsledkem uctívání polobohů je vznik panteistické představy, která vede ke katastrofálním koncům — objevuje se mnoho náboženských sekt, které jsou překážkou rozvoje zásad Bhāgavatamu, který jediný může poskytnout správné vedení na cestě k seberealizaci, ve věčném vztahu k Osobnosti Božství prostřednictvím oddané služby a transcendentální lásky. Příklad lodě hnané bouřlivým větrem je velice příhodný. Rozvrácená mysl panteisty nemůže v žádném případě dosáhnout dokonalé seberealizace, neboť je stále narušovaná výběrem z mnoha možností.