SLOKA 35
yad atra kriyate karma
bhagavat-paritoṣaṇam
jñānaṁ yat tad adhīnaṁ hi
bhakti-yoga-samanvitam
yat—cokoliv; atra—v tomto životě nebo světě; kriyate—vykonává; karma—práce; bhagavat—Osobnosti Božství; paritoṣaṇam—uspokojení; jñānam—poznání; yat tat—co se tak nazývá; adhīnam—závislý; hi — jistě; bhakti-yoga—oddanost; samanvitam—spojená s bhakti-yogou.
Jakákoliv práce vykonaná v tomto životě pro uspokojení mise Pána se nazývá bhakti-yoga neboli transcendentální láskyplná služba Pánu a to, čemu se říká poznání, se stává průvodním jevem.
Všeobecně rozšířený názor je, že vykonávání plodonosné práce v souladu s pokyny písem vede k dokonalé schopnosti získat transcendentální poznání za účelem duchovní realizace. Někteří považují bhakti-yogu za další formu karmy. Bhakti-yoga je však nad karmou i jñānou. Bhakti-yoga nezávisí na jñāně ani na karmě; naopak, jñāna a karma závisí na bhakti-yoze. Kriyā-yoga neboli karma-yoga, kterou Śrī Nārada Vyāsovi doporučuje, je obzvlášť doporučená proto, že jejím účelem je uspokojení Pána. Pán si nepřeje, aby Jeho synové, živé bytosti, trpěli trojími strastmi života. Přeje si, aby se všichni vrátili zpět k Němu a žili s Ním, ale návrat k Bohu je možný pouze za předpokladu, že se člověk očistí od hmotných nákaz. Prací vykonávanou pro uspokojení Pána se její vykonavatel postupně očišťuje od svých hmotných slabostí. Očista znamená dosáhnout duchovního poznání. Poznání tedy závisí na karmě, na práci vykonané ve prospěch Pána. Jiné poznání, bez bhakti-yogy, bez uspokojení Pána, nevede zpět do Božího království. Nelze skrze něj dosáhnout ani spasení, což bylo vysvětleno již v souvislosti se slokou naiṣkarmyam apy acyuta-bhāva-varjitam. To znamená, že oddaný, který je zaměstnán v čisté službě Pánu, zejména v naslouchání a opěvování Jeho transcendentální slávy, je současně duchovně osvícený božskou milostí, jak potvrzuje Bhagavad-gītā.