SLOKA 4
prāk-kalpa-viṣayām etāṁ
smṛtiṁ te muni-sattama
na hy eṣa vyavadhāt kāla
eṣa sarva-nirākṛtiḥ
prāk—před; kalpa—trvání dne Brahmy; viṣayām—námět; etām—tyto všechny; smṛtim—paměť; te—tvoje; muni-sattama—ó velký mudrci; na — ne; hi—jistě; eṣaḥ—tyto všechny; vyavadhāt—nějak změnil; kālaḥ—běh času; eṣaḥ—všechny tyto; sarva—vše; nirākṛtiḥ—zničení.
Ó velký mudrci, čas postupně zničí vše. Jak je možné, že tyto události, které se odehrály před současným dnem Brahmy, jsou stále čerstvé ve tvé paměti, nedotknuté časem?
Duch nezaniká se zánikem těla, a stejně tak nezaniká ani duchovní vědomí. Śrī Nārada toto duchovní vědomí vyvinul, když ještě vlastnil hmotné tělo v předchozí kalpě. Vědomí hmotného těla znamená duchovní vědomí projevené prostřednictvím hmotného těla. Takové vědomí je nižší, podléhá zkáze a je zvrácené. Nadvědomí nadmysli na duchovní úrovni je však stejně dobré jako duše a nikdy zničení nepodléhá.