KAPITOLA OSMÁ

SLOKA 1: Sūta Gosvāmī řekl: Poté se Pāṇḍuovci rozhodli přinést vodu zemřelým příbuzným, kteří si ji přáli, a spolu s Draupadī se vydali ke Ganze. Ženy šly vpředu.

SLOKA 2: Když jim s nářkem obětovali dostatek vody z Gangy, vykoupali se v této řece, jejíž voda je posvátná, jelikož přináší prach z lotosových nohou Pána.

SLOKA 3: Seděl tam král Kuruů Mahārāja Yudhiṣṭhira se svými mladšími bratry, Dhṛtarāṣṭra, Gāndhārī, Kuntī a Draupadī, a všichni byli plní smutku. Pán Kṛṣṇa tam byl též.

SLOKA 4: Pán Śrī Kṛṣṇa a mudrci začali uklidňovat všechny truchlící a otřesené připomínáním neúprosných zákonů Všemocného a jejich reakcí na živé bytosti.

SLOKA 5: Vychytralý Duryodhana se se svou společností lstivě zmocnil království Yudhiṣṭhira, který neměl nepřátel. Milostí Pána bylo vše napraveno a nečestní králové, kteří se spojili s Duryodhanou, byli zabiti. Zahynuli i jiní, když se chovali hrubě k vlasům královny Draupadī.

SLOKA 6: Pán Śrī Kṛṣṇa přiměl Mahārāje Yudhiṣṭhira, aby třikrát důkladně vykonal oběť koně (aśvamedha-yajñu), a tak způsobil, že se jeho sláva rozšířila všemi směry, jako sláva Indry, který vykonal sto takových obětí.

SLOKA 7: Poté se Pán Śrī Kṛṣṇa připravil k odjezdu. Uctíván brāhmaṇy vedenými Śrīlou Vyāsadevem pozdravy opětoval a pozval k Sobě syny Pāndua.

SLOKA 8: Jakmile se usadil na voze, aby vyrazil do Dvāraky, uviděl Uttaru, která k Němu se strachem pospíchala.

SLOKA 9: Uttarā řekla: Ó Pane pánů, Pane vesmíru! Jsi největší ze všech mystiků. Prosím, ochraň mě, protože nikdo jiný v tomto světě duality mě nemůže spasit ze spárů smrti.

SLOKA 10: Ó můj Pane, jsi všemocný. Ohromnou rychlostí se ke mně přibližuje žhnoucí železný šíp. Můj Pane, mě samotnou ať spálí, jestli si to přeješ, ale ať prosím nespálí a nepotratí mé embryo. Prokaž mi prosím tuto laskavost, můj Pane.

SLOKA 11: Sūta Gosvāmī řekl: Pán Śrī Kṛṣṇa, který je vždy velmi nakloněný Svým oddaným, trpělivě vyslechl její slova a ihned pochopil, že Aśvatthāmā, syn Droṇācāryi, vypustil brahmāstru, aby tak zabil posledního potomka v pāṇḍuovské rodině.

SLOKA 12: Ó přední mezi mudrci (Śaunako), jakmile Pāṇḍuovci viděli blížící se záři brahmāstry, všichni pozvedli své zbraně.

SLOKA 13: Všemocný Śrī Kṛṣṇa, Osobnost Božství, viděl nebezpečí, které hrozí Jeho čistým oddaným, zcela odevzdaným duším a okamžitě pozdvihl Svůj disk Sudarśana, aby je chránil.

SLOKA 14: Pán svrchované mystiky, Śrī Kṛṣṇa, sídlí v srdci každého jako Paramātmā. Proto aby ochránil jediného potomka kuruovské dynastie, zakryl embryo Uttary Svojí osobní energií.

SLOKA 15: Ó Śaunako, ačkoliv nejzazší zbraň brahmāstra, kterou vystřelil Aśvatthāmā, byla nezastavitelná a nebylo možné se jí ubránit, byla zneškodněná a zneutralizovaná, jakmile se střetla se silou Viṣṇua (Pána Kṛṣṇy).

SLOKA 16: Ó brāhmaṇové, nemyslete si, že toto bylo mezi jinými činnostmi tajemného a neomylného Pána, Osobnosti Božství, něčím obzvlášť podivuhodným. Ačkoliv Sám je nezrozený, Svojí transcendentální energií udržuje a ničí všechny hmotné předměty.

SLOKA 17: Takto byla Kuntī, ctnostná oddaná Pána, zachráněna před radiací brahmāstry, a s ní i jejích pět synů a Draupadī. Oslovili Pána Kṛṣṇu, který se chystal na cestu k domovu.

SLOKA 18: Śrīmatī Kuntī řekla: Ó Kṛṣṇo, vzdávám Ti své poklony, protože jsi původní osobnost a neovlivňují Tě kvality hmotného světa. Existuješ uvnitř i vně všeho, ale přesto jsi pro všechny neviditelný.

SLOKA 19: Jsi za hranicí omezeného smyslového vnímání a jako takový jsi věčně bezúhonný činitel, zakrytý závojem iluzorní energie. Jsi neviditelný pro bláhové pozorovatele, stejně jako umělec v šatu herce není k poznání.

SLOKA 20: Sám sestupuješ, abys rozšiřoval transcendentální vědu oddané služby a zaséval ji do srdcí pokročilých transcendentalistů a mentálních spekulantů, kteří se očistili schopností rozlišovat mezi duchem a hmotou. Jak Tě potom můžeme dokonale znát my ženy?

SLOKA 21: Skládám proto své uctivé poklony Pánu, který se stal synem Vasudeva, radostí Devakī, chlapcem Nandy a ostatních pastevců z Vṛndāvanu a oživovatelem krav a smyslů.

SLOKA 22: Skládám hluboké poklony Tobě, ó Pane, Jehož břicho je poznačeno prohlubní podobnou lotosovému květu, Jenž jsi neustále ozdobený girlandami z lotosových květů, Jehož pohled chladí jako lotos a Jenž máš na chodidlech reliéfy lotosů.

SLOKA 23: Ó Hṛṣīkeśo, vládče smyslů a Pane pánů, osvobodil jsi Svoji matku Devakī, kterou dlouho věznil a sužoval závistivý král Kaṁsa, a také mne a mé děti před řadou neustálých nebezpečí.

SLOKA 24: Můj drahý Kṛṣṇo, ochránil jsi nás před jedovatým dortem, před velkým požárem, před kanibaly, před hříšným shromážděním, před strádáním během našeho vyhnanství v lese a před bitvou, kde válčili velcí generálové. A teď jsi nás zachránil před zbraní Aśvatthāmy.

SLOKA 25: Přeji si, aby ke všem těm pohromám docházelo znovu a znovu, abychom Tě mohli znovu a znovu vidět, neboť vidět Tebe znamená už nikdy nespatřit opakované zrození a smrt.

SLOKA 26: Můj Pane, je snadné se k Tobě přiblížit, ale pouze pro ty, kteří jsou hmotně vyčerpáni. Člověk, který jde po cestě (hmotného) pokroku a snaží se vylepšit své postavení a dosáhnout ctihodného zrození, velkého bohatství, vysokého vzdělání a tělesné krásy, k Tobě nedokáže přistoupit s upřímnými pocity.

SLOKA 27: Skládám své poklony Tobě, Jenž jsi majetkem hmotně zchudlých. Nedotýkají se Tě akce a reakce kvalit hmotné přírody. Jsi spokojený Sám v Sobě, a proto jsi nanejvýš vlídný a jsi pánem monistů.

SLOKA 28: Můj Pane, vím, že jsi věčný čas, nejvyšší, všeprostupující vládce, který nemá počátek ani konec. Svoji milost udílíš všem stejnou měrou; vzájemné spory živých bytostí vznikají jen z jejich společenských styků.

SLOKA 29: Ó Pane, nikdo nemůže pochopit Tvé transcendentální zábavy, které vypadají jako lidské a jsou tak matoucí. Nikdo není předmětem Tvé zvláštní přízně ani Tvé závisti; lidé si jen představují, že jsi zaujatý.

SLOKA 30: Ó duše vesmíru, jak rozumět tomu, že pracuješ, přestože jsi nečinný, a že se rodíš, přestože jsi Sám životní silou a jsi nezrozený. Osobně sestupuješ do prostředí zvířat, lidí, mudrců a vodních živočichů. To je skutečně záhadné a matoucí.

SLOKA 31: Můj drahý Kṛṣṇo, když jsi byl neposlušný, Yaśodā vzala provaz, aby Tě svázala a Tvé neklidné oči se zalily slzami, smývajícími maskaru z Tvých očí. A bál jsi se, přestože Tebe se bojí i zosobněný strach. Tento výjev je pro mne záhadou.

SLOKA 32: Někteří říkají, že Nezrozený se narodil, aby oslavoval zbožné krále, a jiní říkají, že proto, aby potěšil krále Yadua, jednoho z Tvých nejdražších oddaných. Zjevuješ se v jeho rodině stejně jako se santálové dřevo zjevuje v Malajských horách.

SLOKA 33: Jiní říkají, že když se o Tebe modlili Vasudeva a Devakī, narodil jsi se jako jejich syn. Jsi bezpochyby nezrozený, a přesto se rodíš pro jejich dobro a proto, abys zabil ty, kteří závidí polobohům.

SLOKA 34: Jiní říkají, že svět byl ve velkých nesnázích, jelikož byl přetížený jako loď na moři, a že ses zjevil jako odpověď na modlitby Svého syna Brahmy, abys zmenšil břímě světa.

SLOKA 35: A ještě jiní říkají, že jsi se zjevil, abys znovu oživil oddanou službu nasloucháním, vzpomínáním, uctíváním atd., aby podmíněné duše, které trpí hmotnými bolestmi, mohly těchto činností využít a dosáhnout osvobození.

SLOKA 36: Ó Kṛṣṇo, ti, kteří neustále naslouchají, opěvují a opakují si Tvé transcendentální činnosti nebo kteří nalézají potěšení v tom, jak to dělají druzí, jistě vidí Tvé lotosové nohy, které jediné dokáží zastavit opakované rození a smrt.

SLOKA 37: Ó můj Pane, všechny Své povinnosti Jsi již vykonal. Dnes nás opouštíš, přestože zcela závisíme na Tvé milosti a nemáme nikoho jiného, kdo by nás chránil, nyní, když všichni králové jsou našimi nepřáteli?

SLOKA 38: Sláva a jméno hmotného těla zaniká s odchodem živé duše a podobně naše sláva a činnosti společně s Pāṇḍuovci a Yaduovci ihned zmizí, přestaneš-li nás vydržovat Svým pohledem.

SLOKA 39: Ó Gadādharo (Kṛṣṇo), naše království teď vypadá krásné, protože ho zdobí otisky Tvých nohou. Ale po Tvém odchodu už takové nebude.

SLOKA 40: Všechna města a vesnice vzkvétají po všech stránkách, neboť je hojnost bylin a obilí, stromy jsou obalené ovocem, řeky plné vody, hory plné nerostů a oceány plné bohatství. To všechno jen proto, že se na ně díváš.

SLOKA 41: Ó Pane vesmíru, ó duše vesmíru, ó osobnosti vesmírné podoby, prosím, přetni má pouta náklonnosti k mým příbuzným, Pāṇḍuovcům a Vṛṣṇiovcům.

SLOKA 42: Ó Pane Madhua, tak jako Ganga věčně plyne do moře a nezná překážek, tak i já chci být vždy přitahována pouze k Tobě a nikomu jinému.

SLOKA 43: Ó Kṛṣṇo, příteli Arjuny, ó vůdče potomků Vṛṣṇiho, ničíš politické strany, které ruší klid na této Zemi. Tvá síla nikdy neslábne. Patří Ti transcendentální říše a sestupuješ, abys zmírnil úzkost krav, brāhmaṇů a oddaných. Vlastníš všechny mystické síly a jsi učitel celého vesmíru. Jsi všemocný Bůh a já se Ti uctivě klaním.

SLOKA 44: Sūta Gosvāmī řekl: Když Pán vyslechl modlitby Kuntīdevī, které Ho oslavovaly vybranými slovy, jemně se usmál. Jeho úsměv byl okouzlující stejně jako Jeho mystická síla.

SLOKA 45: Pán přijal modlitby Śrīmatī Kuntīdevī a vstoupil do hastināpurského paláce, aby o Svém odjezdu informoval také ostatní ženy. Když se však chystal vyrazit, král Yudhiṣṭhira Ho zadržel s láskyplnou žádostí.

SLOKA 46: Král Yudhiṣṭhira byl velice zarmoucen a nepřesvědčily ho ani argumenty velkých mudrců vedených Vyāsou a Samotným Pánem Kṛṣṇou, Jehož skutky jsou nadlidské, ani všechny důkazy z dějin.

SLOKA 47: Král Yudhiṣṭhira, syn Dharmy, zdrcený smrtí svých přátel, byl zarmoucený jako obyčejný materialistický člověk. Ó mudrci, takto oklamaný iluzí náklonnosti promluvil.

SLOKA 48: Král Yudhiṣṭhira řekl: Ach, můj nešťastný osud! Jsem ten nejhříšnější člověk! Pohleď na mé srdce, kolik je v něm nevědomosti! Toto tělo, které je nakonec určené pro druhé, zabilo mnoho a mnoho šiků bojovníků.

SLOKA 49: Zabil jsem mnoho chlapců, brāhmaṇů, příznivců, přátel, rodičů, učitelů a bratrů. I kdybych žil milióny let, nic mě nezachrání před peklem, které mě za všechny tyto hříchy čeká.

SLOKA 50: Není hříchem, když král zabíjí pro spravedlivou věc v zájmu blaha svých občanů. Ale toto pravidlo se v mém případě nedá použít.

SLOKA 51: Zabil jsem mnoho přátel žen, a tím jsem způsobil takové nepřátelství, jaké nelze odčinit žádnou hmotně prospěšnou prací.

SLOKA 52: Stejně jako blátem zkalenou vodu nelze přecedit blátem a vínem znečištěnou nádobu nelze vyčistit vínem, tak ani zabití lidí nelze odčinit obětováním zvířat.