SLOKA 28

Kuntīdevī věděla, že Kṛṣṇa nebyl jejím synovcem ani žádným obyčejným rodinným členem ze strany jejího otce. Věděla dokonale, že Kṛṣṇa je původní Pán, který sídlí v srdci každého jako Nadduše neboli Paramātmā. Jiným jménem pro Pánův rys Paramātmā je kāla, věčný čas. Věčný čas je svědkem všech našich činů, dobrých i špatných, a zároveň přináší příslušné reakce. Nemá smysl naříkat, že nevíme proč a zač trpíme. Je možné, že jsme zapomněli na přečin, za který v současnosti trpíme, ale musíme mít vždy na paměti, že Paramātmā je náš stálý společník, který ví o všem v minulosti, současnosti i budoucnosti. A jelikož tento rys Pána Kṛṣṇy zvaný Paramātmā předurčuje všechny akce a reakce, je také nejvyšším vládcem. Bez Jeho svolení se ani stéblo trávy nepohne. Živé bytosti dostávají tolik svobody, kolik si zasluhují, a jestliže této svobody zneužívají, výsledkem je utrpení. Oddaní Pána, kteří nezneužívají svoji svobodu, jsou dobří synové Pána. Ostatní, kteří ji zneužívají, se dostávají řízením věčného času do nesnází. Kāla udílí podmíněným duším štěstí i neštěstí. To vše je předurčené věčným časem. Stejně jako nesnáze přicházejí bez pozvání, tak i štěstí k nám může nečekaně přijít, neboť to vše předurčuje kāla. Pro Pána tedy není nikdo přítel ani nepřítel. Každý trpí nebo užívá výsledky svého vlastního osudu. Osud si živé bytosti samy vytvářejí vzájemným stykem ve společnosti. V tomto světě chce každý vládnout hmotné přírodě, a proto každý si pod dohledem Svrchovaného Pána vytváří svůj vlastní osud. Pán je všepronikající a vidí proto činnosti všech. A jelikož nemá počátek ani konec, je známý také jako kāla, věčný čas.