SLOKA 38
ke vayaṁ nāma-rūpābhyāṁ
yadubhiḥ saha pāṇḍavāḥ
bhavato ’darśanaṁ yarhi
hṛṣīkāṇām iveśituḥ
ke—kdo jsme; vayam—my; nāma-rūpābhyām—beze slávy a schopností; yadubhiḥ—s Yaduovci; saha—společně; pāṇḍavāḥ—a Pāṇḍuovci; bhavataḥ—Tvá; adarśanam—nepřítomnost; yarhi—jako kdyby; hṛṣīkāṇām—smyslů; iva—jako; īśituḥ—živé bytosti.
Sláva a jméno hmotného těla zaniká s odchodem živé duše a podobně naše sláva a činnosti společně s Pāṇḍuovci a Yaduovci ihned zmizí, přestaneš-li nás vydržovat Svým pohledem.
Kuntīdevī si je plně vědomá toho, že Pāṇḍuovci vděčí za svoji existenci jedině Śrī Kṛṣṇovi. Proslulost Pāṇḍuovců byla nepochybně veliká a vedl je slavný král Yudhiṣṭhira, který byl zosobněnou mravností; měli také nepochybně mocné spojence v Yaduovcích, ale bez Pána Kṛṣṇy nikdo z nich nebyl ničím, stejně jako je nepotřebné tělo, které není vedeno vědomím. Nikdo nemá být pyšný na svou pověst, moc a slávu, jestliže jeho život není vedený milostí Nejvyššího Pána. Živé bytosti jsou vždy závislé, a konečným předmětem jejich závislosti je Pán Samotný. Pokrokem hmotného poznání můžeme vynalézat různé hmotné způsoby obrany, ale bez Pánova vedení všechny tyto vynálezy zkrachují, přestože vypadají silné a spolehlivé.