SLOKA 41
atha viśveśa viśvātman
viśva-mūrte svakeṣu me
sneha-pāśam imaṁ chindhi
dṛḍhaṁ pāṇḍuṣu vṛṣṇiṣu
atha—proto; viśva-īśa—ó Pane vesmíru; viśva-ātman—ó duše vesmíru; viśva-mūrte—ó osobnosti vesmírné podoby; svakeṣu—k mým příbuzným; me—mé; sneha-pāśam—citové pouto; imam—toto; chindhi—přetni; dṛḍham—hluboké; pāṇḍuṣu—k Pāṇḍuovcům; vṛṣṇiṣu—i k Vṛṣṇiovcům.
Ó Pane vesmíru, ó duše vesmíru, ó osobnosti vesmírné podoby, prosím, přetni má pouta náklonnosti k mým příbuzným, Pāṇḍuovcům a Vṛṣṇiovcům.
Čistý oddaný se stydí, aby žádal Pána o něco ve vlastní prospěch. Hospodáři jsou však někdy nuceni žádat o přízeň Pána, jelikož je svazují pouta rodinné náklonnosti. Śrīmatī Kuntīdevī si to uvědomovala, a proto prosila Pána, aby přesekl její citová pouta k vlastním příbuzným, Pāṇḍuovcům a Vṛṣṇiovcům. Pāṇḍuovci byli její synové a Vṛṣṇiovci byli členové rodiny jejího otce. Kṛṣṇa měl stejný vztah k oběma rodinám. Obě rodiny vyžadovaly Jeho pomoc, protože obě byly rodinami oddaných, kteří záviseli na Pánu. Śrīmatī Kuntīdevī si přála, aby Śrī Kṛṣṇa zůstal s jejími syny, Pāṇḍuovci, ale kdyby to udělal, nedostalo by se této výhody jejímu otcovskému domu. Tyto zaujaté úvahy zneklidňovaly její mysl, a proto si Kuntī přála přeseknout pouto rodinné náklonnosti.
Čistý oddaný přetíná pouta omezené náklonnosti ke své rodině a rozšiřuje své činnosti v oddané službě na všechny zapomenuté duše. Typickým příkladem je skupina šesti Gosvāmīch, kteří následovali Pána Caitanyu. Všichni patřili k těm nejosvícenějším a kulturně nejvyspělejším bohatým rodinám vyšší kasty, ale ve prospěch všech lidí opustili své pohodlné domovy a stali se potulnými mnichy. Přesekat náklonnost ke své rodině znamená rozšířit pole své působnosti. Bez toho se nikdo nemůže stát kvalifikovaným brāhmaṇou, králem, vůdcem společnosti nebo Pánovým oddaným. Pán, Osobnost Božství, šel v tomto směru příkladem jako ideální král. Aby předvedl vlastnosti ideálního krále, Śrī Rāmacandra přesekl pouto náklonnosti ke Své milované manželce.
Takové osobnosti, jako brāhmaṇa, oddaný, král nebo společenský vůdce, musí být velice velkomyslné, aby mohly plnit své příslušné povinnosti. Śrīmatī Kuntīdevī si toho byla dobře vědomá a jelikož byla slabá, modlila se o vysvobození z tohoto otroctví rodinných citů. Oslovuje zde tudíž Kṛṣṇu jako Pána vesmíru neboli Pána vesmírné mysli, čímž naznačuje Jeho všemocnou schopnost přetnout pouta rodinné náklonnosti. Někdy se stává, že Pán ze Své zvláštní náklonnosti ke slabému oddanému přetrhne rodinná pouta vlivem Svých všemocných energií. Tím způsobí, že Jeho oddaný začne být závislý už jen na Něm, a připraví ho tím na cestu zpátky k Bohu.