SLOKA 22

Přestože je Svrchovaný Pán, Absolutní Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa, stejně nakloněný každému, přesto více tíhne ke Svému ryzímu oddanému, který se zcela odevzdal a pro kterého neexistuje jiný pán či ochránce. Neochvějná víra v Nejvyššího Pána jako ochránce, přítele a pána je přirozenou součástí věčného života. Živé bytosti je vůlí Všemohoucího dáno, že nejšťastnější je tehdy, když zaujme postavení absolutní závislosti.

Opačné sklony vedou k poklesnutí. Živá bytost má sklon poklesnout kvůli tomu, že mylně chápe svoji totožnost a přisuzuje si plnou nezávislost jednat jako vládce hmotného světa. V tomto falešném egoismu spočívá hlavní příčina všech nesnází. Za všech okolností se musíme směrovat k Pánovi.

Pán Kṛṣṇa se objevil u smrtelného lože Bhīṣmajīho, protože generál byl Jeho neochvějným oddaným. Arjuna byl spřízněný s Kṛṣṇou i tělesně, neboť Pán byl jeho bratrancem z matčiny strany. Bhīṣma však takto s Kṛṣṇou spřízněný nebyl. Veškerá přitažlivost se proto zakládala na důvěrném vztahu duše. Pána přesto těší více oslovení jako syn Mahārāje Nandy, syn Yaśody či milenec Rādhārāṇī, neboť tělesné vztahy jsou velice příjemné a přirozené. Takováto spřízněnost s Pánem na základě tělesného vztahu je dalším rysem výměn láskyplných služeb s Pánem. Bhīṣmadeva si je vědom této sladkosti transcendentálních nálad, a s oblibou proto Pána oslovuje jako Vijaya-sakhe, Pārtha-sakhe atd., což je stejné jako Nanda-nandana či Yaśodā-nandana. Nejlepším způsobem, jak ochutnat transcendentální sladkost ve styku s Pánem, je obrátit se na Něj prostřednictvím Jeho uznaných oddaných. Není správné pokoušet se navázat tento vztah přímo; vždy je nutné obrátit se na průzračně čistého a kvalifikovaného prostředníka, který nás povede správnou cestou.