SLOKA 28
dharmārtha-kāma-mokṣāṁś ca
sahopāyān yathā mune
nānākhyānetihāseṣu
varṇayām āsa tattvavit
dharma-předepsané povinnosti; artha-hospodářský rozvoj; kāma—splnění tužeb; mokṣān-konečné spasení; ca-a; saha-společně s; upāyān—prostředky; yathā-tak jak je; mune-ó mudrci; nānā-různé; ākhyāna—přednesem příběhů z historie; itihāseṣu-v historických záznamech; varṇayām āsa-popsané; tattva-vit-ten, který zná pravdu.
Dále popsal povinnosti náležející různým životním řádům a stavům a doložil je na příkladech z dějin, neboť sám pravdu velice dobře znal.
Epizody, které uvádějí védské spisy jako jsou Purāṇy, Mahābhārata a Rāmāyaṇa, jsou vesměs příběhy z dějin, které se skutečně udály kdysi v minulosti, i když nejsou vždy chronologicky uspořádané. Tato historická fakta, poučná pro obyčejné lidi, byla zapsána bez časových údajů. Navíc se netýkají pouze této planety, ale také dokonce i jiných planet a vesmírů, a popis vyprávění je proto někdy trojrozměrný. Nás jednoduše zajímají poučná sdělení těchto příběhů a to, že nejsou seřazeny podle našeho omezeného chápání, není nikterak na závadu. Bhīṣmadeva tato vyprávění přednesl Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi jako odpověď na jeho různé otázky.