SLOKA 30
tadopasaṁhṛtya giraḥ sahasraṇīr
vimukta-saṅgaṁ mana ādi-pūruṣe
kṛṣṇe lasat-pīta-paṭe catur-bhuje
puraḥ sthite ’mīlita-dṛg vyadhārayat
tadā-tehdy; upasaṁhṛtya-končící; giraḥ-řeč; sahasraṇīḥ-Bhīṣmadeva (který byl znalcem tisíců věd a umění); vimukta-saṅgam-zcela oproštěn od všeho ostatního; manaḥ-mysl; ādi-pūruṣe-původní Osobnosti Božství; kṛṣṇe-Kṛṣṇovi; lasat-pīta-paṭe-ozdobenému žlutým oděvem; catur-bhuje-čtyřrukému původnímu Nārāyaṇovi; puraḥ-bezprostředně před; sthite-stojící; amīlita-široce otevřený; dṛk-zrak; vyadhārayat-upřený.
Muž, který vysvětlil různá témata s tisícem významů, bojoval na tisíci bitevních polích a ochránil tisíce lidí, poté zmlkl. Zcela osvobozený od veškerého otroctví stáhl svoji mysl od všeho ostatního a upřel své doširoka otevřené oči na původní Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇu, který před ním stál se čtyřmi pažemi, oděný do žlutého šatu, vydávajícího záři a třpyt.
V osudné hodině, kdy opouštěl své hmotné tělo, podal Bhīṣmadeva jedinečný příklad toho, jak naplnit důležité poslání lidské životní podoby. To, co člověka přitahuje v době jeho smrti, bude počátkem jeho příštího života. To znamená, že ten, kdo je pohroužený do myšlenek na Nejvyššího Pána Śrī Kṛṣṇu, půjde bez jakýchkoliv pochybností zpátky k Bohu. To potvrzuje Bhagavad-gītā (8.5-15):
5. A ten, kdo v okamžiku smrti opouští své tělo a myslí jen na Mne, okamžitě dosáhne Mého sídla. O tom není pochyb.
6. Každý dospěje právě do toho stavu bytí, na který myslí, když opouští své tělo, ó synu Kuntī.
7. Proto na Mne při vykonávání své předepsané povinnosti vždy mysli v Mé podobě Kṛṣṇy a bojuj. Odevzdáš-li Mi své činnosti a upneš-li na Mne svou mysl a inteligenci, zcela jistě ke Mně dospěješ, o tom není pochyb.
8. Ten, kdo o Mně rozjímá jako o Nejvyšší Osobnosti Božství, jehož mysl neodbíhá a je neustále zaměstnána vzpomínáním na Mne, dojde, ó synu Prthy, bezpochyby ke Mně.
9. Člověk by měl meditovat o Nejvyšší Osobě jako o tom, kdo je vševědoucí, vládce veškerenstva, menší než atom, udržovatel všeho, mimo hmotná pojetí, nepostižitelný, který má vždy osobní podobu, září jako slunce a který je transcendentální, mimo hmotnou přírodu.
10. Ten, kdo v okamžiku smrti stáhne životní dech silou jógy mezi obočí a s oddaností upře neochvějně mysl na Nejvyššího Pána, určitě dospěje k Nejvyšší Osobnosti Božství.
11. Do Brahma vstupují znalci Ved, kteří pronášejí oṁkāru a jsou v životním stádiu odříkání. Lidé toužící po této dokonalosti dodržují slib celibátu. Stručně ti nyní vyjevím tento způsob, kterým je možno dosáhnout spasení.
12. Yoga znamená odpoutat se ode všech smyslových požitků. Kdo uzavře všechny brány smyslů, upře mysl na srdce a umístí životní dech do vrcholu hlavy, setrvává v yoze.
13. Když je takto umístěn v yoze a pronáší posvátnou slabiku oṁ, nejvyšší kombinaci písmen, a s myšlenkou na Mne, Nejvyšší Osobnost Božství, opouští tělo, určitě dospěje na duchovní planety.
14. Pro toho, kdo na Mne neustále myslí, jsem snadno dostupný, ó synu Prthy, neboť Mi nepřetržitě a oddaně slouží.
15. Ty velké duše, oddaní yogīni, kteří ke Mně dospěli, se nikdy nevrátí do tohoto pomíjivého strastiplného světa, neboť dosáhli nejvyšší dokonalosti.
Śrī Bhīṣmadeva dosáhl dokonalosti, že mohl opustit své tělo z vlastní vůle, a dostalo se mu toho štěstí, že Pán Kṛṣṇa, předmět jeho pozornosti, byl Osobně přítomen v okamžiku jeho smrti. Upřel proto své otevřené oči na Něho a ze spontánní lásky ke Śrī Kṛṣṇovi se na Něj chtěl dlouze dívat. Jelikož byl čistým oddaným, nezabýval se příliš podrobnými zásadami jógového postupu. Bhakti-yoga samotná stačí k dokonalosti. Bhīṣmadeva si toužebně přál vidět osobu Pána Kṛṣṇy, cíl nejvyšší lásky, a milostí Pána dostal tuto možnost v posledních chvílích svého života.