SLOKA 37
sva-nigamam apahāya mat-pratijñām
ṛtam adhikartum avapluto rathasthaḥ
dhṛta-ratha-caraṇo ’bhyayāc caladgur
harir iva hantum ibhaṁ gatottarīyaḥ
sva-nigamam-vlastní věrnost pravdě; apahāya-nedodržení; mat-pratijñām-můj slib; ṛtam-skutečně; adhi-více; kartum-to učinit; avaplutaḥ—sestoupil; ratha-sthaḥ-z vozu; dhṛta-pozdvihl; ratha-vůz; caraṇaḥ-kolo; abhyayāt-spěchal; caladguḥ-dusat zemi; hariḥ-lev; iva-jako; hantum—zabít; ibham-slona; gata-odhodil; uttarīyaḥ-svrchní oděv.
Aby splnil moji touhu i za cenu porušení vlastního slibu, seskočil z vozu, uchopil kolo a běžel ke mně, jako když lev se chystá zabít slona. V tom chvatu dokonce ztratil i Svůj svrchní šat.
V bitvě na Kurukṣetře se válčilo podle vojenských zásad, ale zároveň ve sportovním duchu, jako když mezi sebou bojují přátelé. Duryodhana kritizoval Bhīṣmadeva a vyčítal mu, že nechce zabít Arjunu, protože k němu chová otcovskou náklonnost. Žádný kṣatriya nesnese urážku týkající se jeho bojového umění. Bhīṣmadeva proto slíbil, že na druhý den zabije zvláštní zbraní, která byla pro ten účel zhotovená, všech pět Pāṇḍuovců. To Duryodhanu upokojilo, a vzal šípy na noc k sobě, aby byly připravené pro boj příštího dne. Arjuna tyto šípy Duryodhanovi vzal a Bhīṣmadeva pochopil, že to byla lest Pána Kṛṣṇy. Zapřisáhl se tedy, že příštího dne buď Kṛṣṇa bude muset Sám pozdvihnout zbraň, nebo že Jeho přítel Arjuna zemře. A na druhý den Bhīṣmadeva bojoval tak tvrdě, že Arjuna i Kṛṣṇa byli v úzkých. Arjuna byl téměř poražen; situace byla tak napjatá, že Bhīṣmadeva se ho už už chystal zabít. Tehdy chtěl Pán Kṛṣṇa potěšit Svého oddaného, Bhīṣmu, a zařídil, aby se splnil Bhīṣmův slib, který byl důležitější než Jeho vlastní. Zdánlivě tím porušil Svůj vlastní slib; před začátkem bitvy na Kurukṣetře slíbil, že zůstane neozbrojen a