SLOKA 37

V bitvě na Kurukṣetře se válčilo podle vojenských zásad, ale zároveň ve sportovním duchu, jako když mezi sebou bojují přátelé. Duryodhana kritizoval Bhīṣmadeva a vyčítal mu, že nechce zabít Arjunu, protože k němu chová otcovskou náklonnost. Žádný kṣatriya nesnese urážku týkající se jeho bojového umění. Bhīṣmadeva proto slíbil, že na druhý den zabije zvláštní zbraní, která byla pro ten účel zhotovená, všech pět Pāṇḍuovců. To Duryodhanu upokojilo, a vzal šípy na noc k sobě, aby byly připravené pro boj příštího dne. Arjuna tyto šípy Duryodhanovi vzal a Bhīṣmadeva pochopil, že to byla lest Pána Kṛṣṇy. Zapřisáhl se tedy, že příštího dne buď Kṛṣṇa bude muset Sám pozdvihnout zbraň, nebo že Jeho přítel Arjuna zemře. A na druhý den Bhīṣmadeva bojoval tak tvrdě, že Arjuna i Kṛṣṇa byli v úzkých. Arjuna byl téměř poražen; situace byla tak napjatá, že Bhīṣmadeva se ho už už chystal zabít. Tehdy chtěl Pán Kṛṣṇa potěšit Svého oddaného, Bhīṣmu, a zařídil, aby se splnil Bhīṣmův slib, který byl důležitější než Jeho vlastní. Zdánlivě tím porušil Svůj vlastní slib; před začátkem bitvy na Kurukṣetře slíbil, že zůstane neozbrojen anepoužije Svoji sílu na žádné straně. Ale aby zachránil Arjunu, seskočil zvozu, chopil se kola vozu a rozhněvaný zaútočil na Bhīṣmadeva, jako když lev se chystá zabít slona. Cestou Mu spadl Jeho svrchní šat, ale On byl tak rozhněvaný, že si to ani neuvědomil. Bhīṣmadeva ihned odložil zbraně avzpřímeně čekal, až ho Kṛṣṇa, jeho milovaný Pán, zabije. Vtom okamžiku se boj toho dne skončil a Arjuna byl zachráněn. Arjunu samozřejmě nemohl nikdo zabít, když Pán byl na Jeho voze, ale jelikož Bhīṣmadeva si přál vidět Pána Kṛṣṇu, jak pozvedá zbraň, aby zachránil Svého přítele, Pán zařídil, že Arjunovi hrozila bezprostřední smrt. Postavil se proti Bhīṣmadevovi, aby mu ukázal, že jeho slib se splnil a že On se chopil kola.