Pád yamala-arjunových stromů doprovázel děsivý zvuk, jako když burácí hrom. Kṛṣṇův otec Nanda a ostatní starší obyvatelé Gokuly byli překvapeni a vydali se na místo, odkud zvuk vyšel. Tam spatřili spadlé stromy a Kṛṣṇu, jak stojí mezi nimi, přivázaný k dřevěnému hmoždíři ulūkhala. Nemohli přijít na jediný důvod, proč stromy spadly a proč je Kṛṣṇa u toho. Mysleli si, že to snad bylo dílo nějakého dalšího asury, který se s Kṛṣṇou na tomto místě střetl, a ptali se Kṛṣṇových kamarádů, jak celá událost proběhla. Děti náležitě vylíčily, co se všechno stalo, ale dospělí tomu nemohli uvěřit. Někteří si však mysleli, že je to možná pravda, neboť ve spojení s Kṛṣṇou již byli svědky mnoha úžasných událostí. Ať tomu bylo jakkoliv, Nanda Mahārāja Kṛṣṇu okamžitě vyprostil z provazů.