SLOKA 39-40
kvacid vādayato veṇuṁ
kṣepaṇaiḥ kṣipataḥ kvacit
kvacit pādaiḥ kiṅkiṇībhiḥ
kvacit kṛtrima-go-vṛṣaiḥ
vṛṣāyamāṇau nardantau
yuyudhāte parasparam
anukṛtya rutair jantūṁś
ceratuḥ prākṛtau yathā
kvacit—někdy; vādayataḥ—foukající; veṇum—na flétnu; kṣepaṇaiḥ—pomocí praku; kṣipataḥ—vrhající kameny, aby získali ovoce; kvacit—někdy; kvacit pādaiḥ—někdy nohama; kiṅkiṇībhiḥ—se zvukem nákotníčků; kvacit—někdy; kṛtrima-go-vṛṣaiḥ—tak, že si hráli na krávy a býky; vṛṣāyamāṇau—napodobující zvířata; nardantau—hlasitě křičící; yuyudhāte—často bojovali; parasparam—jeden proti druhému; anukṛtya—napodobující; rutaiḥ—zvuky; jantūn—všechna zvířata; ceratuḥ—toulávali se; prākṛtau—dvě obyčejné děti; yathā—jako.
Někdy Kṛṣṇa a Balarāma hráli na své flétny, jindy vrhali prakem kameny, aby dostali ovoce ze stromů, nebo házeli samotné kameny a jindy s cinkajícími nákotníčky hráli kopanou s plody, jako je bél či āmalakī. Někdy si přes sebe hodili přikrývky a hráli si na krávy a býky, a pak spolu s hlasitým křikem bojovali, nebo jindy napodobovali zvířecí hlasy. Tak se bavili, úplně stejně jako dvě obyčejné lidské děti.
Vṛndāvan je plný pávů. Kūjat-kokila-haṁsa-sārasa-gaṇākīrṇe mayūrākule. Ve vṛndāvanském lese je vždy plno kukaček, volavek, labutí, pávů, jeřábů a také opic, býků a krav. Kṛṣṇa a Balarāma tedy napodobovali hlasy těchto zvířat a těšili se ze svých her.