SLOKA 15
ambhojanma-janis tad-antara-gato māyārbhakasyeśitur
draṣṭuṁ mañju mahitvam anyad api tad-vatsān ito vatsapān
nītvānyatra kurūdvahāntaradadhāt khe ’vasthito yaḥ purā
dṛṣṭvāghāsura-mokṣaṇaṁ prabhavataḥ prāptaḥ paraṁ vismayam
ambhojanma-janiḥ—Pán Brahmā, který se narodil z lotosového květu; tat-antara-gataḥ—nyní se dostal do konfliktu se zábavou Kṛṣṇy, jenž hodoval se svými přáteli pasáčky; māyā-arbhakasya—chlapců vytvořených Kṛṣṇovou māyou; īśituḥ—nejvyššího vládce; draṣṭum—aby viděl; mañju—velmi příjemné; mahitvam anyat api—i jiné vznešené vlastnosti Pána; tat-vatsān—jejich telátka; itaḥ—než tam, kde byli; vatsa-pān—a pasáčky, kteří se o telátka starali; nītvā—přenesl je; anyatra—na jiné místo; kurūdvaha—ó Mahārāji Parīkṣite; antara-dadhāt—nějaký čas je skrýval před zraky ostatních; khe avasthitaḥ yaḥ—tento Brahmā, jenž sídlil ve vyšší planetární soustavě na nebi; purā—dříve; dṛṣṭvā—pozoroval; aghāsura-mokṣaṇam—podivuhodné zabití Aghāsury a jeho vysvobození z hmotného utrpení; prabhavataḥ—všemocné Nejvyšší Osoby; prāptaḥ param vismayam—byl nesmírně udiven.
Ó Mahārāji Parīkṣite, Brahmā, jenž sídlí ve vyšší planetární soustavě na nebi, pozoroval, jak Kṛṣṇa, nejmocnější osoba, zabil a vysvobodil Aghāsuru, a jen žasl. Nyní chtěl tento Brahmā předvést něco ze své vlastní moci a vidět moc Kṛṣṇy, jenž se věnoval svým dětským zábavám, při kterých si zdánlivě hrál s obyčejnými pasáčky krav. Proto Brahmā v Kṛṣṇově nepřítomnosti odnesl všechny chlapce a telátka na jiné místo. Tím si však přivolal nesnáze, neboť ho v blízké budoucnosti čekala ukázka Kṛṣṇovy moci.
Když Kṛṣṇa, doprovázen svými společníky, zabil Aghāsuru, Brahmā žasl. Ještě více ho však udivilo, když viděl, že se Kṛṣṇa náramně baví při obědě, a chtěl zjistit, zda to byl skutečně Kṛṣṇa. Tak se zapletl s Kṛṣṇovou māyou. Brahmā měl ostatně hmotný původ, jak je zde uvedeno: ambhojanma-janiḥ-narodil se z lotosového květu (ambhoja). Není důležité, zda se narodil z lotosu, nějakého člověka, zvířete či hmotného otce. Lotos je také hmotný a každý, kdo se narodí prostřednictvím hmotné energie, nutně podléhá čtyřem hmotným nedostatkům: bhrama (sklonu chybovat), pramāda (sklonu podléhat iluzi), vipralipsā (sklonu podvádět) a karaṇāpāṭava (má nedokonalé smysly). I Brahmā tedy podlehl.
Brahmā chtěl se svou māyou vyzkoušet, zda je Kṛṣṇa skutečně přítomný. Tito pasáčkové nebyli ničím jiným než expanzemi Kṛṣṇova vlastního Já (ānanda-cinmaya-rasa-pratibhāvitābhiḥ). Později Kṛṣṇa ukáže Brahmovi, jak se pro své potěšení (ānanda-cinmaya-rasa) expanduje do všeho. Hlādinī śaktir asmāt-Kṛṣṇa má transcendentální energii zvanou hlādinī śakti. Neužívá si ničeho, co je výtvorem hmotné energie. Brahmā tedy uvidí, jak Pán Kṛṣṇa expanduje svoji energii.
Brahmā chtěl odnést Kṛṣṇovy společníky, ale odnesl místo nich nějaké jiné chlapce a telata. Rāvaṇa chtěl odnést Sītu, ale to nebylo možné; místo ní odnesl Sītu, kterou vytvořila māyā. Rovněž Brahmā odnesl māyārbhakāḥ-chlapce projevené Kṛṣṇovou māyou. Těm Brahmā mohl ukázat nějakou neobyčejnou moc, ale nikoliv Kṛṣṇovým společníkům. To pozná v blízké budoucnosti. Māyārbhakasya īśituḥ. Toto zmatení, tuto māyu způsobil svrchovaný vládce, prabhavataḥ-všemocná Nejvyšší Osoba, Kṛṣṇa-a uvidíme, k čemu to vedlo. Každý, kdo se narodil hmotným způsobem, je nutně zmaten. Tato zábava se tedy nazývá brahma-vimohana-līlā, zábava, při níž byl zmaten Brahmā. Mohitaṁ nābhijānāti mām ebhyaḥ param avyayam (Bg. 7.13). Hmotně narozené osoby nemohou Kṛṣṇu plně poznat, dokonce ani polobozi (muhyanti yat sūrayaḥ). Tene brahmā hṛdā ya ādi-kavaye (Bhāg. 1.1.1). Každý, od Brahmy až po malý hmyz, se musí učit od Kṛṣṇy.