SLOKA 19
yāvad vatsapa-vatsakālpaka-vapur yāvat karāṅghry-ādikaṁ
yāvad yaṣṭi-viṣāṇa-veṇu-dala-śig yāvad vibhūṣāmbaram
yāvac chīla-guṇābhidhākṛti-vayo yāvad vihārādikaṁ
sarvaṁ viṣṇumayaṁ giro ’ṅga-vad ajaḥ sarva-svarūpo babhau
yāvat vatsapa—přesně jako pasáčkové; vatsaka-alpaka-vapuḥ—přesně jako jemná těla telátek; yāvat kara-aṅghri-ādikam—přesně podle rozměrů jejich příslušných nohou a rukou; yāvat yaṣṭi-viṣāṇa-veṇu-dala-śik—nejen jako jejich těla, ale také přesně jako jejich trubky, flétny, hůlky, ranečky s jídlem a tak dále; yāvat vibhūṣā-ambaram—přesně jako jejich ozdoby a oděvy se všemi jednotlivostmi; yāvat śīla-guṇa-abhidhā-ākṛti-vayaḥ—jejich přesný charakter, zvyky, rysy, vlastnosti a vnější tělesné podoby; yāvat vihāra-ādikam—přesně podle jejich vkusu a zálib; sarvam—vše dopodrobna; viṣṇu-mayam—expanze Vāsudevy, Viṣṇua; giraḥ aṅga-vat—hlasy přesně jako oni; ajaḥ—Kṛṣṇa; sarva-svarūpaḥ babhau—vytvořil vše dopodrobna, bez jediné změny, ze sebe sama.
Ve svém aspektu Vāsudevy se Kṛṣṇa současně expandoval do přesného počtu chybějících chlapců a telátek s jejich navlas stejnými tělesnými rysy, jejich příslušnými druhy rukou, nohou a jiných údů, jejich hůlkami, trubkami a flétnami, jejich ranečky s jídlem, jejich jednotlivými oděvy a různě umístěnými ozdobami, jejich jmény, věkem a podobami a jejich osobitými činnostmi a vlastnostmi. Tím nádherný Kṛṣṇa potvrdil výrok samagra-jagad viṣṇumayam, “Pán Viṣṇu prostupuje vším.”
Brahma-saṁhitā (5.33) uvádí:
advaitam acyutam anādim ananta-rūpam
ādyaṁ purāṇa-puruṣaṁ nava-yauvanaṁ ca
Kṛṣṇa neboli paraṁ brahma, Nejvyšší Osobnost Božství, je ādyam, počátek všeho; je ādi-puruṣam, věčně mladá původní osoba. Dovede se expandovat do více podob, než kolik jsme schopni si představit, ale přesto zároveň neztrácí svou původní podobu Kṛṣṇy a neklesá ze svého postavení-proto je zván Acyuta. To je Nejvyšší Osobnost Božství. Sarvaṁ viṣṇumayaṁ jagat. Sarvaṁ khalv idaṁ brahma. Kṛṣṇa tak dokázal, že je vším, že se může stát vším, ale že se Jeho osoba přesto od všeho liší (mat-sthāni sarva-bhūtāni na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ). To je Kṛṣṇa, jehož lze poznat pomocí filozofie zvané acintya-bhedābheda-tattva. Pūrṇasya pūrṇam ādāya pūrṇam evāvaśiṣyate-Kṛṣṇa je stále úplný celek, a přestože může stvořit milióny vesmírů, které v plné míře oplývají veškerým bohatstvím, Jeho bohatství zůstává nezměněné (advaitam). To objasňují různí vaišnavští ācāryové filozofiemi, jako je viśuddhādvaita, viśiṣṭādvaita a dvaitādvaita. Proto je třeba se o Kṛṣṇovi učit od ācāryů. Ācāryavān puruṣo veda-ten, kdo kráčí ve stopách ācāryů, zná pravou skutečnost. Taková osoba může alespoň do určité míry znát Kṛṣṇu takového, jaký je, a jakmile někdo Kṛṣṇu zná (janma karma ca me divyam evaṁ yo vetti tattvataḥ), je vysvobozen z hmotných pout (tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna).