SLOKA 22
tan-mātaro veṇu-rava-tvarotthitā
utthāpya dorbhiḥ parirabhya nirbharam
sneha-snuta-stanya-payaḥ-sudhāsavaṁ
matvā paraṁ brahma sutān apāyayan
tat-mātaraḥ—matky jednotlivých pasáčků; veṇu-rava—kvůli tónům, jež pasáčkové vydávali na flétny a trubky; tvara—okamžitě; utthitāḥ—vstaly od svých domácích povinností; utthāpya—ihned zdvihly své syny; dorbhiḥ—oběma rukama; parirabhya—objímající; nirbharam—aniž by cítily nějakou tíhu; sneha-snuta—které vytékalo díky intenzivní lásce; stanya-payaḥ—jejich mateřské mléko; sudhā-āsavam—chutnající jako nektar; matvā—tak to mléko přijímal; param—Nejvyšší; brahma—Kṛṣṇa; sutān apāyayan—začaly krmit své syny.
Když matky chlapců slyšely tóny fléten a trubek, na něž jejich synové hráli, ihned vstaly od svých domácích povinností, posadily si hochy na klín, oběma rukama je obejmuly a nechaly je pít mateřské mléko, které jim díky jejich nesmírné lásce ke Kṛṣṇovi vytékalo z prsou. Kṛṣṇa je ve skutečnosti vším, ale ony tehdy nacházely zvláštní potěšení v tom, že Kṛṣṇu, Parabrahman, krmili, a tak vyjadřovali svou nesmírnou lásku a náklonnost, a Kṛṣṇa pil mléko od svých matek, jako by to byl nektar.
Všechny starší gopī věděly, že Kṛṣṇa je synem matky Yaśody, ale přesto si přály: “Kdyby se Kṛṣṇa stal mým synem, starala bych se o Něho stejně jako matka Yaśodā.” To byla jejich skrytá touha. Kṛṣṇa pro jejich potěšení nyní osobně přijal roli jejich synů a jejich přání jim splnil. Když Ho objímaly a krmily, jejich neobyčejná láska ke Kṛṣṇovi ještě zesílila, a Kṛṣṇovi jejich mateřské mléko chutnalo jako nektar. Zatímco takto mátl Brahmu, vychutnával mimořádnou transcendentální blaženost, kterou mezi Ním a všemi ostatními matkami vytvořila yogamāyā.