SLOKA 39
naite sureśā ṛṣayo na caite
tvam eva bhāsīśa bhid-āśraye ’pi
sarvaṁ pṛthak tvaṁ nigamāt kathaṁ vadety
uktena vṛttaṁ prabhuṇā balo ’vait
na—ne; ete—tito chlapci; sura-īśāḥ—nejlepší z polobohů; ṛṣayaḥ—velcí mudrci; na—ne; ca—a; ete—tato telata; tvam—Ty (Kṛṣṇa); eva—sám; bhāsi—projevuješ; īśa—ó nejvyšší vládce; bhit-āśraye—v existenci mnoha rozdílů; api—dokonce; sarvam—vše; pṛthak—existující; tvam—Ty (Kṛṣṇo); nigamāt—stručně; katham—jak; vada—prosím vysvětli; iti—takto; uktena—poté, co byl požádán (Baladevou); vṛttam—situaci; prabhuṇā—(vysvětlenou) Pánem Kṛṣṇou; balaḥ—Baladeva; avait—pochopil.
Pán Baladeva řekl: “Ó nejvyšší vládce! Tito chlapci nejsou velcí polobozi, jak jsem se dříve domníval. A tato telátka nejsou velcí mudrci jako Nārada. Nyní vidím, že Ty sám se projevuješ v mnoha rozdílech. I když jsi jeden, existuješ v různých podobách telátek a chlapců. Prosím, vysvětli Mi to ve stručnosti.” Na tuto žádost Pána Baladevy Kṛṣṇa vysvětlil celou situaci a Baladeva ji pochopil.
Pán Balarāma se tázal Kṛṣṇy na skutečnou situaci: “Můj milý Kṛṣṇo, zpočátku jsem si myslel, že všechny tyto krávy, telátka a pasáčkové jsou buď velcí mudrci a světci, nebo polobozi, ale nyní to vypadá, že jsou ve skutečnosti Tvými expanzemi. Všichni jsou Ty-Ty sám si na tato telátka, krávy a chlapce hraješ. Jaké je v tom tajemství? Kam se ta ostatní telátka, krávy a chlapci poděli? A proč se sám expanduješ namísto nich? Vysvětli Mi prosím, co je toho příčinou.” Na Balarāmovu žádost Kṛṣṇa celou situaci stručně vysvětlil: jak telátka a chlapce ukradl Brahmā a jak Kṛṣṇa tuto událost utajil tím, že expandoval sám sebe, aby lidé nevěděli, že tam původní krávy, telátka a chlapci nejsou. Balarāma tedy pochopil, že to nebyla māyā, ale Kṛṣṇova neobyčejná moc. Kṛṣṇa má všechny možné energie a toto byla jen další z nich.
“Nejprve jsem si myslel,” řekl Pán Balarāma, “že tito chlapci a telátka byli projevem moci velkých mudrců, jako je Nārada, ale nyní vidím, že jsi to Ty.” Když se Pán Balarāma zeptal Kṛṣṇy, pochopil, že Kṛṣṇa sám se stal mnoha. To, že je toho Pán schopen, je uvedeno v Brahma-saṁhitě (5.33). Advaitam acyutam anādim ananta-rūpam-i když je jeden, může se expandovat do velmi mnoha podob. Ve Védách stojí: ekaṁ bahu syām-dokáže se expandovat do mnoha miliónů, ale přesto zůstat jeden. V tomto smyslu je všechno duchovní, neboť vše je expanzí Kṛṣṇy-buď Jeho samotného, nebo Jeho energie. Energie se neliší od svého zdroje, a tudíž jsou jedno a totéž (śakti-śaktimator abhedaḥ). Māyāvādīni ovšem tvrdí: cid-acit-samanvayaḥ-duše a hmota jsou jedno a totéž. To je omyl. Duše (cit) se od hmoty (acit) liší. To Kṛṣṇa sám vysvětluje v Bhagavad-gītě (7.4-5):
bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā
apareyam itas tv anyāṁ
prakṛtiṁ viddhi me parām
jīva-bhūtāṁ mahā-bāho
yayedaṁ dhāryate jagat
“Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego — všech těchto osm prvků dohromady tvoří Mé oddělené hmotné energie. Ó Arjuno, válečníku mocných paží! Kromě nich je zde ještě Má jiná, vyšší energie, sestávající z živých bytostí, které využívají zdroje oné hmotné, nižší přírody.” Duši a hmotu nelze ztotožnit, neboť se jedná o vyšší a nižší energii, ale māyāvādīni či advaita-vādīni se o to přesto pokoušejí. To je chyba. Z konečného hlediska sice duše a hmota pocházejí ze stejného zdroje, ale nelze je pokládat za totožné. Například z našeho těla vychází mnoho věcí, ale nelze je brát stejně, přestože mají stejný zdroj. Musíme si pozorně všimnout toho, že svrchovaný zdroj je sice jeden, ale emanace z něho je třeba hodnotit odděleně jako nižší a vyšší. Vaiṣṇavská filozofie se liší od māyāvādské tím, že tuto skutečnost bere na vědomí. Proto se filozofie Śrī Caitanyi Mahāprabhua nazývá acintya-bhedābheda-současná totožnost a odlišnost. Například oheň a teplo od sebe nelze oddělit, neboť kde je oheň, tam je teplo, a kde je teplo, tam je i oheň. Ohně se však dotknout nemůžeme, zatímco teplo snášíme. Jsou tedy totéž, ale zároveň se od sebe liší.