SLOKA 43
evam eteṣu bhedeṣu
ciraṁ dhyātvā sa ātma-bhūḥ
satyāḥ ke katare neti
jñātuṁ neṣṭe kathañcana
evam—takto; eteṣu bhedeṣu—mezi těmito chlapci, kteří existovali nezávisle na sobě; ciram—po dlouhou dobu; dhyātvā—poté, co přemýšlel; saḥ—on; ātma-bhūḥ—Pán Brahmā; satyāḥ—skuteční; ke—kdo; katare—kteří; na—nejsou; iti—tak; jñātum—pochopit; na—ne; iṣṭe—mohl; kathañcana—jakkoliv.
Tak Pán Brahmā přemýšlel a přemýšlel ve snaze rozlišit mezi těmi dvěma skupinami chlapců, které existovaly nezávisle na sobě. Snažil se pochopit, kdo byl skutečný a kdo ne, ale vůbec tomu nerozuměl.
Brahmā byl zmaten. “Původní chlapci a telátka stále spí tam, kam jsem je uložil,” myslel si, “ale zde si další skupina hraje s Kṛṣṇou. Jak se to stalo?” Nemohl pochopit, co se děje. Kteří chlapci byli skuteční a kteří ne? Brahmā nebyl schopen dojít k žádnému jasnému závěru, i když celou situaci dlouhou dobu zvažoval. “Jak zde mohou být dvě skupiny telátek a chlapců zároveň? Vytvořil snad tyto chlapce a telátka Kṛṣṇa, nebo vytvořil ty, kteří spí? Nebo jsou obě skupiny jen výtvory Kṛṣṇy?” Přemýšlel o celé záležitosti z mnoha různých pohledů. “Je to snad tak, že když jdu do jeskyně a vidím, že chlapci a telátka jsou stále tam, Kṛṣṇa je odtamtud vezme a přenese je sem? A když potom přijdu a vidím je tady, vezme je Kṛṣṇa odsud a dá je zase tam?” Brahmā nemohl pochopit, jak mohly existovat dvě přesně stejné skupiny telátek a pasáčků. I když přemýšlel a přemýšlel, vůbec tomu nerozuměl.